Blahoslavení smutní tlustí

S upřimností lasičky nebylo něco v pořádku. Nějak často se scházela s kamarádkou Vlastou. Až mi oznámila, že to byl Emil. Že to byl omyl si se mnou něco začínat, když mám schízu. V inteligečním kvízu jsem dopadl vždycky dobře, ale nic jsem nedělal už roky a myšlení začalo tak trochu zakrňovat. Takový jsem byl. Taky jsem tloustnul, blahoslavení tlustí, neboť úzká je cesta do království nebeského. Úzká jak rodidla leopardí samice. Úzká jak otvor prezervativu. Užší než ucho džbánu, ba co víc, užší než smrt. 

Tlustí se nikdy nenapojí na mystické vlny báječného sexu, zbývají jim oči pro plentu, když se za ní svlékají a jdou na vyšetření ke svému doktorovi. Zakazuje jim kouření, riziko infarktu či mrtvice stoupá jak penis po zázvorovém čaji. Po ránu budeš šukat cikánku za prachy, říkal jsem si ještě před lety, teď už si nedohlédnu ani na špičku nosu. V noci pláču, uzel rozvážu a v duchu zbrojím. Je mi 33, ale cítím se tak dvakrát starší. 

Pak se nestalo nic. Prostě to už takhle zůstalo. Lidé mě měli rádi, ale kamarádům jsem musel vždycky volat, říkali mi, že mi leze zadek z trenek a břicho z pod trika. Oni se o mě jinak moc nestarali, ale měli mě rádi, to zase jo. Byl jsem génius traumatu. To, čím jsem si prošel, by porazilo vola. A já o tom mluvil v zastaveném čase a občas hlídal hodinky a mobil, nikdo nepsal, ale já stále zkoušel vyrazit do světa. Platil jsem si psychologa, astroložku a další odborníky. Meditoval jsem půl hodiny denně v přestávkách mezi cigaretami. A dospěl jsem k názoru, že nikdo nemůže být jako já. Narcis. Proto jsem šel do bordelu, pracně se svalil na manželské lože pokryté nemocničním igelitem, jak jsem si přál, tak se i stalo, málem jsem si ho nechal vykouřit, nebýt toho, že jsem impotent. Nechal jsem tam něco přes 2500, to je moje taxa. Holky, já jsem k zbláznění bohatý a škemrám a nenávidím se a v pohroužení do sebe, podroušený, zbavuji se ega. 

Klitoris repliky starého mistra: Když se tvoje bojí hlava otázky, vlož své žezlo do sázky, neochutnáš dívčí slzy, na koitus je ještě brzy. Nejdřív musíš pomilovat sebe v koupelně nad zvednutým obočím starších dam, trefuje se spermatem na prkénko, tentokrát zapomenuté v jeho původní, ženské poloze. Nechutný úchyl ve mně umírá, ale nerodí se nikdo nový. Snad jen pan prázdnota, co ho mají všichni rádi. Co nikdy neříká hloupé věci a směje se tomu, jak ho kdysi mučili. Dramata traumat mu přijdou tak lehkovážná, že se nad ně přenese mávnutím párátkem, jak upocený ruský dirigent.

Holky, v šatně bordelu mi ukradli mobil a kreditku, už vás nemám na co pozvat. Byly jste mi vždy oporou v tomhle světě plném kydů. Jen některé z vás, ty co byly na heráku, v mém baráku a potmě na schodech se mi smály, jak sem si nosil kufřík z práce. Pak jsem se stavoval ráno v trafice pro porno, to když mě vyhodili a diagnostikovali mi F dvacítku. Chcípám, biju uchem o rohožku, když slyším slastné sténání ve vedlejším bytě. Gumové rukavice reality si rád svlékám, když jde o ženské pohlavní orgány, kterými mě mučili v mém úplném dětství. Nikdy jsem se s tím nevyrovnal. Promiňte, pláču...