"D" jako D Ů V Ě R A ...

Opatrně TEN DAR života nést
jako horkou polévku
co přes okraj šplouchá
neohrozit čas, který zůstává
zemřít umí každý
ale žít - - jen málokdo z nás

schody jako boty do budovy kam
z promoklé pokožky voda stéká ?
sny s mokrými křídly nemohou létat
když v těle bydlí smutek a strach !

v homeopatických dávkách
chci encyklopedii pocitů psát

"D" jako Důvěra - -

pocit, když člověk otevře dveře neznámému
vždyť jen
plachost chodí po špičkách

Dotknout se slov
bez plachty a bez hesla
nechodí přiškrceně
chvění v kruhu po hladině - -

abych nemusela
s každým novým rozbřeskem plakat
abych neutonula v každé vlnce
přála jsem si muže
se kterým by má Duše plula
aby mě podržel - - rozsypanou v písek

když ses mi - -
jak mléčný krém
jako smějící se čokoláda
přibalil na cestu
zvednula jsem ramena
a palce vyklouzly ze sevřených pěstí
 teď se
neonové kontury v nitru rozsvěcují
 v obličeji se zrcadlí
Dva stíny se kryjí a rty pijí ústa

až dorazí tlukot k hrdlu a rozezní se
oči už nebudou schovávat pod víčka záblesky
v objetí kráčející zasténané verše
 vysoko se dokáží vznést
jako bájný pták   co má léčivý hlas

nahý pohled na ústí
tam, kde se řeka spojuje s mořem
tam ticho naruší jen dech
ve vzlycích
s minerální příchutí jazyků
hledačů hvězd

Do teď jsi držel ruku na místě svého srdce
oD teď na místě, kde sídlí to mé

ne vše lze vyjádřit  slovy
chuchvalec času zkamenělých slz nehledej
můžeme překročit datum trvanlivosti
pro TEBE, když jsi tady, pramen jsem
vyschnu, když to nezvládnem - -