Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seTo bude asi láska
Autor
nikolavbotech
„Jo a ještě jsem Tě chtěla o něco poprosit. Až půjdeš ke mně, vezmi si prosím skleničku na víno, já mam jen jednu.“
Jak si muži s touto větou poradí?
1) Jeden skleničku zabalí do utěrky, aby se nerozbila. Po společném večeru hledá utěrku, myje sklenici, pečlivě ji zase zabalí a opatrně vloží do batohu.
BOŽE
2) Druhý si doma vezme tu nejpříšernější skleničku, co najde. To se rozumí, kdyby ji u mě zapomněl, aby nebyl škodnej. (Zapomenout mu ovšem nedovolím)
PCHE
3) Třetí mě poté co vyřknu onu prosbu zve na víno ven, do vinárny..
HMMMMM
4) Poslední mi kupuje sadu sklenic na víno
-0-
Vlastně kecám. Poslední scénář se nestal, pravdou je, že jsem si sklenice koupila sama v momentě, kdy mi bylo trapné říct onu prosbu. Byl to muž, ke kterému jsem si to nedovolila.
-0- -> Nenapadla mě žádná emoce, tedy je vidět, že se mohlo jednat o lež.
Po pěti letech si říkám, kde bych dneska mohla být, kdyby se nebála uskutečnit svůj skleničkový experiment.
7 názorů
Líbí se mi nápad; ten "postup" (i když asi neralizovaný), jak odhalit onen stav mysli. Citoslovce, hodnotící jednotlivé "kategorie mužů" by bylo hezčí nahradit krátkým slovním hodnocením. (první ...Bože... je trefné). Konec jde trochu "do vytracena". Zamyslet se nad tím, kam jej (konec) směřovat, mohl by z toho vzniknout netradiční fejeton. I tak Tip
aleš-novák
21. 12. 2015tak správnější by bylo koupit dvě sady, jednu na bílé a jednu na červené...:o)
... nebo to byl muž, u kterého jsi nechtěla ani v nejmenším riskovat to, že by kvůli tomu nepřišel? ... Ale to by zase za to asi nestál, ne? ... Ale co už. Někdy je bezpečnější nedozvědět se pravdu ... :o)