Piktorelo snů

Hory

Projíždíme roklí navhlých skal. Vzduch voní večerem, za chvíli pokryje lesy, kameny, vody. Kdo zbloudí, může pak ve tmě hledat rty valkýr. Jsou chladné jako skály, ale snění tady není jiné.

Metafyzika koní

U Pňovan pasou se černí koně. Pod kopyty mají zem a nad hřívami nebe. Pevně rozkročení mezi dvěma jistotami: zemí, z níž jsou a do níž zas se navrátí, a nebem, co je nekonečně přesahuje. A lzese tomu vzpínat a běžet tryskem, ale nikdy utéct. 

Sídliště o čtvrté

Plzeň se ohlásila paneláky. Pomalu se zaplňují, jsou čtyři odpoledne. Začíná doba odpočinku, vyjádřeno jazykem společenské hygieny. A tak lidé, obtěžkáni všemožnými úvazky, dopřejí si chvíli stydké radosti, a pořídili k tomu úplně nové podvazky.

Chlapi od palet

Tady skládají palety do výšek, mají s tím dost práce, a v létě k tomu fasují o jednu žlutou sodovku navrch. Po šichtě si dají sprchu, těla narostlá dřinou zabalí do kostkovaných ručníků a pobudou chvíli ve společnosti krásných dívek. Hledí na ně z plechových dvířek skříní, lačné a nahé. A, ach ano, od páry celé vlahé.

Komáři

Až se tady u vody v Kařízku v létě rozmnoží komáři, budou milenci ještě o něco červenější. V červnu v podvečer, za milostné chvíle. 

Piktorelo snů

A pak jsem spal až k Černošicím a neviděl okýnkem, jak soumrak bral kraj. A tak teď můžu jen skládat piktorelo snů. Ale o tom někdy příště.