Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seV postním čase
Autor
Ferry
Únavný je pravidelný život
když kvůli náledí uvíznu doma
dny jsou stále stejnější
slunce se přes okno
nezdá zubaté
obloha je
modrá
Vzduch v pokoji těžkne
jako Sisyfův balvan
sedím a nehýbám se
není to odpočinek
není to meditace
není to nirvána
nemá to jméno
Oknem zahlédnu přes ulici
nový vývěsní štít: „Kočkafé“
na kočičí kavárně.
Na špičky bot staré ponožky
těch pár klouzavých kroků
zvládnu
osmery kulaté oči mě zdraví
spolu s paní servírkou
sympatie předou se tu ve velkém
pro začátek kakao s maršmelouny
tak sem se přestěhovalo
Štěstí
12 názorů
slunceblunce
26. 02. 2016mezi námi děvčaty... prsty místo bot nebo palce by k zahození taky nebyly :)
slunceblunce
26. 02. 2016jáj, tak to jo... jdu stříhat :)))))
Díky všem milým hostům.
Slunce blunce, rozesmálo jsi mě a já si uvědomila, jak bych vypadala, kdybych si vedla přesně podle svých slov. To se ale odstřihne z ponožek jen lem a přetáhne přes nárty, nahoře udělá na botách parádu :))) a vespod brzdí na ledě. Tož tak.
slunceblunce
25. 02. 2016náááhodou, já když uvíznu doma, jsem štastné jako blázen :))))
líbí se mi to, jen mi tam .. na špičky bot staré ponožky.. teď zrovínka jsem to zkoušela... no.... vypadám jako blázen