Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePocity nezvoní
22. 03. 2002
2
0
2247
Autor
JARUB
Pocity nezvoní,
na drátech
můj mozek
vyvěšený jako
sluchátko.
Z němoty neslyším
v údolí
vstávání;
hukot je jistota
úderu.
Mlha je do černa,
dotěrná,
zalézá
zima mi za nehty
na nohou.
Na nebi žlutý dým,
pálí se
mrtvoly
v hromadě na rohu
ulice.
Ohřát s
e u teplachce se mi,
zvracení
za mrtvé nemůžu
udržet.
Život se pověsil
na stromě,
na laně
jediný uměl včas
odejít.
Nechápu, proč to má jen jeden tip, tohle je hoooodně moc dobrý, s geniálním závěrem a s dovolením si to dám k oblíbeným a samozřejmě tip... Ty obraty, spřádání myšlenek...jéééé!!! Tohle je prostě super!
Blaznivkaaa
25. 03. 2002
Všem díky moc, no nějak jsem byla deep.
zoo: už nevim, ale nějakej film to byl, co mě inspiroval
Se jeden známej podíval v týdnu na dokument o Kosovu a napsal dost podobnej dopis. Taková nějaká inspirace?
A jinak opravdu síla.