Romantika na oubytě

A ty romantiky

už pošly,

jak psi na infekci,

když se mrtvol

na bitevním poli

nažrali.

Žádné milé cukrování,

z hrobů krve prýští,

sentimentu odzvonilo,

teď se hrabe jarních kmenů

podzimní listí.

A buďte si jistí,

že vás to jednou pustí,

v ruce budete mít

seschlou trávu,

marnou slávu.

Lásky,

jak šumivého vína

po ránu

ve sklenici.

Po terase vítr válí

nepořádek večera,

oči máš zavřené

a pálí,

od bolesti,

nevěry plamene.