Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seHrozny lásky
Autor
Movsar
Fin de siècle
Nábřeží se svými domy, to je století vydechlé do krásy. Tomu se pak snadno věří, že svět byl zaplaven samými květy, harmonií a jen v nenápadných maskaronech se na něj mračil škarohlíd. Konec velké éry, na horizontu už doutnaly ohně válek a lety do vesmíru.
Jiný kosmos
Ajfon ji odnáší do jiného kosmu, a tam už není pomalého připojení, nedostatku paměti a ani války tam nejsou. Zato tam všechno má nejnovější look a ostré rozlišení. Tak proč jen se ta holka tváří jako Američan, co mu nutí sociální pojištění? Že by to jablíčko bylo kyselé?
Holešovický buddha
Vietnamské bistro v Holešovicích. V rohu oltář. Osázený červenými lampičkami svítí mezi jedlíky. Kolem umělé květiny, uprostřed předměty liturgie: čtyři plechovky s pepsi, miska s mandarinkami, krabička od bonbonů raffaelo a svíčky. A nad tím trůní z basreliéfu buddha. A směje se.
Knižní veletrh
Knižní veletrh. Přehlídka práce nakladatelů a taky oduševnělých dívek. Čtenářky mají trochu ustaraný výraz, neboť v románech se často dějí trudné věci. A co teprve v těch z arabské pouště nebo hlubin skandinávských lesů, kde to je s ženami vůbec nahnuté. Na chodbě veletržního paláce ovšem prodávají hořické trubičky a ony si je koupí a ta sladká chuť na jazyku, co až lechtá, je uklidní: jsou v bezpečí země mléka a strdí.
Hrozny lásky
Jdou Smíchovem, nejšpinavější ulicí světa. A jdou v naději: ona má břicho a dva obří hrozny lásky, prsa nalitá pro budoucí žízeň Jožky nebo Stázky. To se zatím neví, ale to nevědění jim úžasně krátí chvíli. A tak si jdou Zborovskou a míjejí všechno její smetí, v tvářích samé štěstí.
Digitální kmen
Vousáč ve svetru, hipster s plechovkou fanty. Má velmi tenký telefon a v něm fotek milion. Nejčastěji na nich jsou mladí, tetovaní a very cool lidé. Jistě by je angažovali do reklamy na limonádu. Někteří by si mohli plechovky strčit do ušních lalůčků, jiní by na ně úžasně bubnovali. A ostatní to vše fotili, stále a nepřetržitě. Digitální kmen pijáku fanty.
Také This Waltz
Zpěvák Leonard C. jde z hlubin noci, stín jeho hlasu poznáš po ovoci. Do New Yorku to není coby kamenem dohodil, za kulisu tady musí vystačit ty dva spoře světélkující tesáky opřené do oblohy nad Pankrácí. Možná v některém z nich, v nejhornějším patře, právě někdo spustil waltz.
Vrána na šibenici (odpověď Pieteru Brueghelovi přes moře staletí)
Hypnos, Thanatos, Nyx. Těžko ty tři brát na lehkou váhu. Jak na svět padne tma, ani lapkům podél cest to na jistotě nepřidá. Děti ty rovnou pláčou. Jako by se dovolávaly té samé tmy, za niž byly přivedeny k životu. Ne, nedopláčí se, návratu není. Až spánek přeruší jejich oprávněné rozmary. Nebo stesk? A rozmary lapků? V samém cípu noci, kdy už se docela dotýká rána, oprávněně končívají na šibenicích. A na ráhně už se chechtá vrána.
9 názorů
je to moc pěkné jméno, stázka. a maskarony jsou takové ozdobné prvky na fasádách secesních domů , tváře, co koukají, aby někdo nesprejoval.
Už hned ta první věta - "Nábřeží se svými domy, to je století vydechlé do krásy" !! Celé výborné, působivé, originální pohled. *****************
Nedivím se Budhovi, že se směje. Taky se usmívám, třeba u Hroznů lásky, Stázka bude překvapena...a nakonec se zachechtala vrána.../T.
to povídej jim, ale jsou zvyklí. a na ty malé za 10kč to je pro ně jak nic
aleš-novák
13. 05. 2016konečně vím, k čemu jsou ty obrovské díry v uších příslušníků digitálního kmene...na pepsi...