Borový háj zavoněl vůní borovic

Rozumím. Jdu se učit a rozvíjet se. 

Řečí Zákona:

Konzument kýče je přímo líný (malomyslný, nevytváří svoje pocity), nestřídmý (konzumuje sobě nevlastní pocity) a obklopuje se pýchou (věcmi, o kterých si myslí, že jsou krásné). Nepřímo to hraničí s lakomstvím (kupuje levné pocity, místo toho, aby je pracně altruisticky vytvářel), závistí (touha po ukojení krásy, kterou vidí u ostatních). Pokud bude kýč erotický, máme tu i smilstvo. Pokud se konzument ukájí z nedostatku vnitřní krásy, máme tu i hněv. 3 přímé hříchy, 2 nepřímé a 2 podmíněné.

Producent kýče na těchto hříších parazituje - nejen, že je vytváří, ale ještě z nich žije. Proto výše zmiňuji samotné peklo.

Co se týče tebe, neber desatero nadarmo, a nešiř křivé svědectví o světu.

A nelez do mé Urážky cti, když na ni nejsi připraven. Nepochopil jsi ani Bibli, ani žádného z jejich protagonistů, ani její moderní podobu v psychologii a psychoanalýze, a ani její post-moderní podobu v estetice umění a symbolice.

Postrádáš smysl pro individuální rozvoj a schováváš se za svět s "všeobecnými pravidly morálky" jako "proti gustu žádnej dišputát". Mysli si, že jsem demagog a soudce, ale odsoudil ses sám. Já jsem jen tvůj katalyzátor, alias tvůj svět, o který si tu zakopl. Miluji tě, protože miluji sebe, a ty jsi mým světem. A proto ti radím - neustále se uč a rozvíjej svého ducha. Nepotlačuj ho kýčem. Neukájej se světem - buď jím sám.

Hlavně, že má 90% národa jiné starosti.

Co já s tím? Ať si každý dělá a kupuje, co chce. Že to jsou někdy šunty? No a co? Když se to někomu líbí...

Radši se držet "Proti gustu žádnej dišputát", než lidem určovat, co je správné a co ne. To mně zavání sociálním inženýrstvím. Obecně - jestliže tedy není porušován zákon či všeobecná pravidla morálky (zhruba Desatero), ani bych po nikom neplival. 

Nicméně - tipnu si, že 90% národa má jiné starosti. 

Kučo, to ti nevyvrátím. Vím, že někdo ty sra*ky obdivovat a kupovat musí, jinak by to nebylo na trhu.

Nemluvím ale k tobě, jakožto ke konzumentovi, ale k těm, kteří tento konzum vytvářejí a žíví se jím. To, že tě fascinuje obyčejný život, je tvoje věc.

Abych to ale přiblížil tvému pohledu - představ si, že někdo prodává šutry na kamenování lidí, a ti mentálně nejzaostalejší (skoro až neandrtálci), by ty šutry kupovali, protože by věřili, že šutr, který se takto prodává, přece nejde sebrat obyčejně na zemi. Je to totiž speciální šutr ke kamenování.

Věřím, že bys na takového prodavače šutrů taky plival. Nebo bys třeba, v lepším případě, vedl ty lidi, co kupují šutry, k porozumnění, protože by ti na nich záleželo.

Mně se líbí pohlednice se západem slunce. I východ slunce, moje drahá, roztomilé kůzle atd. 

Tvým údělem je zamyslet se nad tímto dílem a zareagovat na něj, ne ho nepochopit a pak k němu přidat dílo vlastní. Neberu už tvoje kritiky vážně.

..jinak se mi třeba moc líbilo animé magnetická růže z povídkového filmu Memories...strašně kýčovité motivy za mě přetažené někam, kde už kýčovité nejsou...osudová láska, operní pěvkyně a růže ve vesmíru...jedno z nej anime, co jsem viděla

..někdo by mohl i říct, že takhle vypadající text s úvodem v comic sansu je od pohledu kýčový...

Jsem si musela nejdřív ověřit jestli Kulka vůbec existuje. Podobná jména dával postavám třeba jistý DeHunt a vymýšlel autobiografie:D a navíc celé to dílko vyznívá stylem dost nevážným.

K obsahu. I pokud jsi ty myšlenky reprodukoval naprosto věrně, tak si nemyslím, že Kulka má jediný patent na pravdu. Slovo kýč zase může zahrnovat mnoho věcí a kýčovitost se někdy soudí blbě. Někdo by i tvrdil, že třeba neexistuje. 

Za mě:

I co se prodává draze, může být kýč.

Kýčem se může stát cokoli, pokud se to nadužívá.

Ani to, co se zdá být kýčem, kýč být nemusí, protože kýčovité motivy vyvolávají jistá očekávání, takže třeba západ slunce-pukla žába imho kýč nebude, protože puklou žábu by v té souvislosti nikdo nečekal a západ slunce se pak posouvá z roviny kýče...

:) už rozumím i já ... no sláva (ale bolelo...:)

Je to těžké vyjádřit, proto jsem si vzal na pomoc docenta Kulku, a podle něj kýč musí splňovat všechny tyto 3 kritéria dohromady:

1. je snadno reprodukovatelný (západ slunce jde reprodukovat kamkoliv bez jakýchkoliv hlubších vztahů k západu slunce, příklady jsou hore)

2. jeho metafora má obecnou platnost (každý zná západ slunce)

3. musí se prodávat levně

Neznamená to tedy, že samotný západ slunce je vždy kýč, nikoliv! Západ slunce sledujeme naživo se škálou jednoduše nereprodukovatelných pocitů, naživo sledujeme celý zázrak přírody a v podstatě vesmír, mihají se otázky konečnosti a nekonečnosti, smrti, bytí či nebytí, lásky, souznění, přírody, atdatdatd.

Oproti tomu pohlednice za 10kč se západem slunce je kýč. Ostatně je to rozdíl mezí "být" duší u západu slunce / "mít" debilní pohlednici se západem slunce.

zaujímavé... takto z rána mi to pripadá príliš ťažké a zároveň nie...kto sa v tom má vyznať:)

a čo je vlastne gýč? Už som čítala toľko definícií, rozborov, porovnaní a neviem čoho všetkého, ale kde je tá hranica, čo už gýč je a čo ešte nie? Ani tí naj odborníci nie sú si celkom istí...ani tak často uvádzaný sadrový trpaslík zo záhrad nemusí byť pre niekoho gýčom i keď ja ho fakt nemusím:)

:) No jasně, ať si běží! Bezmozek - ideální stav .. :))

No pokud držíš celou dobu mozek jen v hlavě, tak se nedivím, že chce ven!:)) Jen ať se vyběhá!

tvoje tvorba je pro mě jako káva při zkoušení vůní, kus tě přečtu a všichni ostatní autoři mi připadají neuvěřitelně srozumitelní. Což je sice skvělé,ale možná, že mi z toho brzy vypadne mozek:)

hihi, ještě se stavím ... něco mě napadlo, ale schne mi hlína, tak ... jsi číslo :)