O jídle aneb obětina v high definition

jedna z hypotéz zániku římské říše byla právě zánik blahobytem. k tomu taky směřujeme.

Nedívám se na ně :-)

Asi proto, že prý "Bohužel, vaří výborně:::" to tvrdí manžel ;-)

vracíme se zpátky do prvobytně pospolné společnosti, jen o spirálu výš díky technologiím: dorozumíváme se obrázkovým písmem, staráme se jen o to, jak se dobře najíst...

Obávám se chvíle, kdy se všechen ten blahobyt obrátí proti nám...

Jídlo by nemělo být modlou, ale mnoho lidí nic jiného nemá.   /T

Když v hospodě zasedli štamgasti neměli jiná témata než jídlo a nemoci. 

Nejvíc se slovně ládovali cukráři.

Pokud jsem ale za ta léta zjistila, ti lidé neměli žádné koníčky ani zájmy. Jen to "žrádlo".

dříve ten fest dělali na kampě tuším. chodil jsem k čečencům. pobavil omě to správně přímočaré zhodnocení stavu věcí: hele žrádlo, kouknem se. jasně, nedělám si iluze, že to je tak, ale programovopu skladbu drží v rukách lidi, co by mohli jinak, kdyby chtěli. je to zlovolné a snad i zlomyslné, protože to zabředá společnost do stupidity.

a taky souhlasím, pořad o dýchání by byl mohl být poetický.

KRVAVÉ BIFTEKY, PESTRÉ ZÁKUSKY A ZMRZLINY!!!!! To bude sarkastickým mottem mého dnešního dne, díky.

Pořady o dýchání by byly geniální - pořady o ranním dýchání, dýchání při pocitu viny, slastné dýchání, spokojené dýchání, dýchání v bitvě a stresu, méněcenné dýchání... To bych možná i lajknul :D

#cremefraiche

Pořadem o vaření /povětšinou/ nenadchneš ani neurazíš...a bumbrlíček nenasyta /televizní program/ polyká a polyká:(((                            /T.

Málokdo takhle přemýšlí a dává si cokoliv do nějakých složitějších souvislostí. "Mámo, hele, žrádlo, koukneme se!" Tomu rozumí každý.

Minulý týden v sobotu proběhla na žižkovském nákladovém nádraží zajímavá akce s názvem Refufest. Jak už z názvu vyplývá, šlo o téma uprchlíků. Jenže pro mnoho návštěvníků se smysl akce zredukoval na pestrou nabídku pokrmů z celého světa, které připravili právě uprchlíci, kteří u nás zůstali. I já jsem si tam pošmákl a např. po třinácti letech od mé návštěvy Etiopie opět ochutnal skvělou etiopskou indžaru s výborně připraveným hovězím masem... a nejen tu :-)

skutečně to je jeden z důvodů, to máš pravdu. jenže podle mě to překročilo meze. tento důvod se používal v rámci projektu multikulti, to jsou všechny ty etnické hsopdy a restaurace, pizza, kebab, čína apod. a ejhle, projekt padl. tak pořád přemýšlím, co je za tím, že tohle nepadlo taky, ale naopak to tak rozbujelo. až na pár výjimek to ztratilo ty exotické parametry a stalos e to univerzalistickým fenomenem: zákusek bez národní známky. už ani biftek, který ještě barthes ve svých mytologiích popisuje jako francouzskou specialitu, není zatížený touto krajovou definicí. proto jsem hledal nějaký nový důvod proč.  

Když ono možná to jídlo je právě tématem, které oslovuje všechny. Lidi jsou různí, ale jedí všichni. Všichni taky dýcháme, ale pořady o dýchání by asi tak netáhly :-)