Exploze věčného ženství

Mokrá trička

Sobota se rozhrnula na déšť a na Staroměstském náměstí ženy, každá na sobě růžové triko, čekají na povel. Až přijde, uvedou do pohybu tělo obřího lososa. Ten proplave ulicemi proti proudu až k ostrovu, kde své pohlavnosti složí poslední účet. Ale než ta trudná chvíle nastane, prosím déšť a odhaduji, která dnes bude miss mokré tričko.

Exploze věčného ženství

V čele jde tisíc bubenic. A taky jeden bubeník v bílém kloboučku. Ten bude na Štvanici roztrhán. Zatím víří štěstím jako kůže jeho nástroje, ale čas se chýlí, už jsou u filosofické fakulty. A teď vztyčili obří figurínu bohyně Kálí s uťatou hlavou muže, neboť ten za všechno může. Ach, exploze toho věčného ženství. Na Klárově, sytý dojmy, je opouštím. 

Poslední pohled na Avon

Ohlédl jsem se a horizont stále růžověl. Jako květ nebo pohlaví do daleka zel. A protože pršelo, vlhnul.

Lační Japonci

V ústí Nerudovky si Japonci vybírají z nabídky klobás. Ten, co nemá hlad, je fotí. Za chvíli budou okradeni a vydání žlučníkové krizi. Ten, co ji mít nebude, je vyfotí a za uspořené peníze objedná taxíka do Motola. A nebude levný…

Kuřačka z Toleda

Španělka svou cigaretou válčí s komáry. Sice tady žádní nejsou, ale ona má na mysli preventivní válku, co kdyby byli. A tak svými chirurgicky přesnými údery, po vzoru americké armády, vyfukuje kouř do prostoru okolo stojících lidí. Neboť co kdyby mezi nimi byl komár. (Napadá mě: skutečný problém nejsou kuřáci, ale ti, co kouření jen imitují.)

Aj posledné cigarety

Zaslúžiš si, sprav si radost. Mladík v antikvariátu medovým hlasem pobízí svou dívku ke koupi červené sukně. Už musí být celá ulepená. Pak se sejdou, projdou všechna pražská korza, ona v nové sukni. A on zas potáhne medové řeči, nabídne pivo alebo teplé gaštany. Napřesrok už zůstanou v Blavě, jí bude sukně malá a on příjde aj o posledné cigarety.. 

Návrat ke kořenům

V ulici Žatecké opřeny o sokl kavárny dvě blondýny berou pauzu. A do telefonů cosi píší. Jedna že bude dneska spát u kamaráda Ríši. A druhá že by ugrilovala pstruha. Souložit a krmit se, lidstvo zažívá návrat ke kořenům.

Centrální uložiště zadnic

Na mostě u divadla už propuká líná atmosféra. Party mladých Američanek kroutí big mac zadnicemi a co patnáct metrů fotí okolí. Takto důkladně nedokumentovali Prahu ani imperialističtí agenti v dobách studené války. Žádný metr, žádná vteřina tohoto světa už nebude zapomenuta, leda by byla vymazána z centrálního úložiště. Ty holky z Arkansasu by měly pořídit dostatečné množství snímků svých zadnic, neboť hrozí, že budou českými muži zapomenuty, ba přímo vymazány z paměti.

V ústech mastnou řeč

Otylý Polák vysvětluje svému hubenému synkovi, že chlap má jíst tluscz abo cos takiego, že to je to pravé a jediné pro chlapa. Kluk se krmí koblihou a poslouchá, zdá se, že si bere rady otce k svému dosud neztučnělému srdci. Zatím žije pro truskavkový džem, ale jednou půjde možná znovu tímto mostem, vedle sebe synka a v ústech mastnou řeč.

Tisíce růžových spermií

Na Štvanici už byly vypuštěny balónky. Tisíce růžových spermií lásky na cestě k oplodnění oblohy. Je na čase roztrhat mužskou oběť, bubeníka s kloboučkem. A pak jej rituálně pozřít, neboť svou roli již naplnil. No a pak přijde na hudbu. Vítr vane pouští, po písku žene klobouk...