Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seTramvaj k Vyšehradu
Autor
toyenka
~~"Bojím se vás, nechte mě být," dostala ze sebe, zatímco se snažila zachránit svou tašku, kterou jí neurvale rval s ramene - tak tak se jí nevysypaly věci."Jsem lékařka, řeším akutní případ, nechte mě být, pracuji!" Kde je policie?
~~
Do Prahy od nás z Pardubic jezdívám autem i vlakem, protože vlakem je to rychlejší a nemusím řešit parkování. Stihnu si navíc přečíst cestou i různé články a připravit se na jednání. Tedy velice praktické důvody, proč zvolit vlak (pokud tedy nemám osobního řidiče, který se postará o parkování a doveze mě až na místo).
V pátek jsem jela vlakem, bylo příjemné letní počasí a můj pracovní itinerář byl rozepsán v blízkosti městské dopravy, tedy MHD. Vlak jel na čas, stihla jsem první tramvaj a měla časový náskok. Na zastávce přistoupila mladá hnědovláska s oříškovýma očima, s mobilem na uchu, zcela pohroužená do hovoru. A jéje, syndrom dnešní doby - blesklo mi hlavou a byla jsem snad i trochu napružená. Každý má dnes jenom ten mobil na uchu a nevnímá svět kolem sebe, brblala jsem si. Moje dcerka doma také, jak mi tím jde na nervy!
"Kontrola jízdenek," ozvalo se vedle mě z ničehož nic a nějaký břichatý člověk tu mladou hnědovlásku haltoval. Mohla jsem pocítit zadostiučinění, ale kupodivu se žáné zadostiučinění nekonalo. Hnědovláska se na břicháče s plackou podívala a povídá: "Prosím vás, jsem lékařka, jdu si právě označit jízdenku, měla jsem důležitý hovor s pacientkou, spěchám do nemocnice a jde tam o život, přeci jste mě musel vidět, že celou dobu vyřizuji hovor. Netlachám, pracuji a spěchám za tou pacientkou, nejsem žádný černý pasažér, respektuji pravidla. Tak kdybyste dovolil, já bych si jízdenku označila, jak mám od počátku v úmyslu..."
"To by mohl říct každej, to já znám - buď máte jízdenku a nebo ne, pak zaplatíte pokutu, je to jasný?" Břicháč byl nekompromisní. Zpozorněla jsem. Uvědomila jsem si totiž, odkud hnědovlásku znám - ona skutečně byla lékařka, před rokem mi přivedla na svět na Podolí vnučku. Čtvrté vnouče a první holčička, to se nezapomíná. Tenkrát jsem jí byla moc vděčná, protože předchozí zkušenosti mé snachy s porodem prvního dítěte na Motole nebyly právě ty, o které by se člověk chtěl dělit s ostatními.
Atmosféra houstla. Paní doktorka byla z jednání a chování břichatého revizora očividně rozhořčena a revizor byl očividně ve svém živlu. No ano, chápala jsem - revizoři jsou psychology dopravních podniků na tyto situace školeni a paní doktorka ne. Ta jen vnímá akutní problém své pacientky a spěchá, Hippokratova přísaha ji směřuje udělat vše pro pacientku a vše ostatní je pro ni druhořadé. Revizor však nerozlišuje - život neživot, pouze označená jízdenka. No, možná i jemu se někdy narodí dítě nebo vnouče.. ale do té doby má paní doktorka očividně smůlu.
Na příští zastávce vystoupili a vystoupila jsem i já - cítila jsem jakýsi závazek k paní doktorce. Objevil se další divný člověk a celou situaci natáčel na mobilní telefon. Paní doktorce situace nebyla příjemná, nechtěla žádné publikum a tak požádala, aby poodešli stranou, že nikam neutíká, jen to chce řešit v klidu, stranou od lidí a že spěchá do práce k problematickému porodu pacientky. V tu chvíli se na ni břicháč s plackou revizora vrhl, serval jí kabelku s ramene..
"Bojím se vás, nechte mě být," dostala ze sebe, zatímco se snažila zachránit svou tašku, kterou jí neurvale rval s ramene - tak tak se jí nevysypaly věci na chodník."Jsem lékařka, řeším akutní případ, nechte mě být, pracuji!" Kde je policie? Všemu přihlíželi lidé kolem, stalo se v centru Prahy za bílého dne.
Měla jsem také z toho tlouštíka pochybného intelektu strach, ale závazek k paní doktorce byl silnější. Popošla jsem k ní blíž a prošla kolem toho podivného člověka. Ucítila jsem nasáklost nikotinu, laciných cigaret a alkoholu. Ten člověk je nalitý, blesklo mi hlavou a rázem jsem o mladou ženu s oříškovýma očima měla o to větší strach. Ale neudělala jsem nic. Šla jsem dál. Typické, že.
Přijela policie. Paní doktorka je volala. Nestačila jsem se divit - napadl vás? No ukažte to video.. no jo, ale vy jste nestála, vy jste šla dál.. Tak se nedivte a nezdržujte. Teče vám krev? Máte něco zlomeného? Jste v ohrožení života? My jedeme, je nám líto... no tak vás chytl za tašku.. skoro ji ani neroztrhl.. Ale neukradl ji, co? Bojíte se ho? Proč, když vás nezabil... Jedeme..
Polkla jsem. Stála jsem tam s otevřenou pusou a připadala si jako dement. Styděla jsem se. Neuměla jsem paní doktorce pomoci a tolik jsem chtěla, tolik jsem cítila, že pomoc potřebuje. Kolem mě stáli lidé a měli tuším podobné pocity. Možná někteří ne, určitě se někteří bavili a byli spokojeni - měla mít přece označenou jízdenku, dobře jí tak.
Jenže oni nemají vnučku.. oni nezažili ten moment, kdy potřebují pomoc té drobné ženy, která stojí se skalpelem na operačním sále a rozhoduje o životě vašich blízkých. Té ženy, pro kterou jsou její pacienti důležitější, než revizor, případná pokuta a nezájem naší policie.
Myslete si co chcete, ale já od tohoto zážitku nemám pocit, že žiji v právním státě. Nemám ani dobrý pocit z lidí kolem sebe. Té ženě s oříškovýma očima, která dennodenně přivádí na svět naše děti, vnuky a vůbec všechny potomky, pracuje ve velice obtížném oboru a svou dovednost dává nám všem - protože zde všichni předpokládají dva zdravé (matku a dítě) - a ono to vždy není možné - a musí se s tím vyrovnat, nikdo nepomohl. Nikdo se jí nezastal. Ano, ona zaplatí hloupou pokutu a Dopravní podnik si ji odškrtne ve svém saldu a zvýší své zisky, ale je toto doopravdy to, v čem chceme žít?
PS:
Můj bratranec je lékař. Dětský lékař, s privátní praxí v Bavorsku. Na svém autě vozí emblém lékaře. Proč? Protože se může stát, že jako lékař bude zachraňovat život, nebo jenom pomáhat při jeho záchraně a ten emblém znamená - že pak má přednost ten lidský život a nikoli naše nastavená komerční pravidla. Všichni to v Bavorsku ctí. To je Evropa. My jsme jen v zaprděném Česku, kde jeden závidí druhému a nevidí dál, než na špičku své boty. Mimochodem - v Bavorsku nejezdí lékaři městskou dopravou, hádejte proč?
Věřím, že pokuta paní doktorky vylepší zásadně bilanci Dopravnímu podniku Hlavního města Prahy a že právě takovéto příjmy zachrání odměny a prémie managementu tohoto subjektu..
A já se, paní doktorko, moc omlouvám - že jsem měla strach se ozvat.. Kdyby tam byla Klára Samková a věděla, co já - věřte, tak ta by se vás zastala. Ona tu kuráž má, ať si říká kdo chce co chce. Jenže máme moc málo lidí, jako je Klára..
Napsáno pro: http://drobnakubalik.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=528073
24 názorů
Carerful
Velice děkuji za vaše hodnocení - tolik odkrytého narcismu na jednom místě jsem už dlouho nečetla. Zajímavé, jak lidé při čtení tohoto průměrného, velice jednoduchého textu odkopávají vlastní osobní nastavení a povahu.
Možná tak za 20 let pochopíte, co ten jednoduchý text ostatním sděluje. On je totiž o lidství a vzájemnosti.. o tom, jací k sobě navzájem jsme a nebo nejsme. Ale tak daleko jste ještě v životě asi nedošel...
jinak ještě ke komentářům... že mají dopravní podniky nouzi o lidi, to asi mají...vy byste toho revizora zvládla dělat? Víte jak je to těžké povolání a s čím se musí potkávat a jak často jsou napadáni? :D Myslím, že ani plat extra mít nebudou...
Možná byste měla být vděčná, že tu prácu vůbec někdo dělá, nebo když už, tak horovat pro MHD zdarma pro všechny a nepoklonkovat jen "pitomejm" doktorům, kteří jsou občas také pěkná hovada a blbci.
Paní doklorka..paní doktorka... furt se to opakuje jak kolovrátek...no bože...tak měla třeba hlavu v pejru a spěchala za pacientkou, ale holt neměla cvaknuto, tak měla zklapnout, omluvit se a zacálovat pokutu!!!. ..jako doktorka vydělává dost, aby těch pár stovek měla a když u sebe neměla, m ohla jim říct o sepsání v autobusu, dát občanku...co pamatuju, tak je to chvilková záležitost...si spíš myslela, že když jede pa\ní doktorka, tak pravidla neplatěj... podle mě je to dost pitomá povídka ze které si má čtenář vzít co? Že když někdo revizorovi řekne, že je jaderný vědec, tak si má sednou na zadek a jít pokutovat bezdomovce'? A co když mu bezdomovec řekne, že je jaderný technik, co jede k elektrárně, co může vybouchnout... ten chlap dělal svou práci...
...technicky je to taky slabé, ale tak nějak průměrně na zdejší poměry... a obsah debilní taky přiměřeně...Movsarův pamflet byl přehnaný.
Druhý odstavec vlak zbytečně znovu zmiňuje...žvaní se o něm celý odstavec, takže je jasné, že najednou snad nejela autobusem...to počasí je tam taky nějaký zbytečný...jedu vlakem...najednou zmínka o počasí?...divný...celý to zvláštně nepochopitelně myšlenkově přeskakuje a u toho itinetáře ani z textu nevím, zda je myšlen obrazně:D.. asi to tak bxlo zamýšleno, ale zas to tam mezi tím rozházeným bordelem pachá jen další bordel......technicky je to tedy imho docela bída... pak ale po zmatečném úvodu nastává zajímavý konflikt!... ten mě zaujal, takže čtení zatím nevzdávám... radši zas koment hodím...aby se mi třeba nesmáznul...
První část první věty versus zbytek odstavce tvoří logický rozpor. Mělo by být zmíněno, že jezdí raději tím vlakem... tam v té první větě to zní tak, že používá stejně často oboje a najednpou je, jak v tom vtipu, černá kráva lepší než bílá...
..prostě začátek lehce pokulhnul, ale přečtu to a napíšu další koment, jestli to je taková hrůza, jak tvrdí Movsar:D
aleš-novák
13. 06. 2016podsouvání citového podtextu (osobní vztah k doktorce) nic nemění na tom, že podle přepravních podmínek má cestující při nástupu označit jízdenku. Spousta lidí řeší během cesty v tramvaji své pracovní problémy, to je ale nijak neosvobozuje od dodržování pravidel.
Doktorka to zjevně neudělala (co jí bránilo během telefonátu někde nahmatat jízdenku?), to, že byl revizor možná opilý (třeba se jen masíroval francovkou?) nehraje žádnou roli...
lawenderr
předpokládám, že paní doktorka v tichosti pokutu uhradí a po nikom náhradu chtít nebude. Jen v ní zůstane hořkost.. a možná se jednou stane, že někdo z těch, kdo se k ní neuměli slušně chovat a neprojevili lidskost, či jejich blízcí.. budou potřebovat její pomoc - a dojde jim to až po letech.. (už jsem to tolikrát zažila, že bych se nedivila.. )
Lékaři často řeší po telefon pacienty.. někteří jim své číslo dají a někteří ne..
:P blog pro idnes?:))(((...to na tom musi byt v "idnes" tedy moooc zle...alespon chyby v textu bych opravil....jinak stylisticky vice nez kostrbate.... infantilni zvaneni porad dokola.....(((
Také nevím, jestli bych popisovanou sitaci aktivně řešila. Proti revizorovi mluví pouze to, že byl pravděpodobně opilý, a to se dá, podle mého, snadno nahlásit zaměstnavateli (revizor je povinen předložit odznak s číslem). Těžko mi posuzovat, zda paní doktorka opravdu právě telefonicky zachraňovala život pacienta (v úvaze není zmínka o zachyceném obsahu telefonického hovoru), takže ani nevím, jak v tomto sporu zasáhnout. Slušný zaměstnavatel by pokutu utrženou při naléhavém plnění služebního úkolu proplatil, nevím, jak je nemocnice slušný zaměstnavatel:) ... jen mé vlastní úvahy, že jsem se zamyslela:)
Movsar - sebevědomí vám rozhodně nechybí. Buď to dotáhnete hodně daleko, nebo si pěkně namelete čichometr ;) Je otázka, která varianta je lepší...
proč rukopis? to z mé věty plyne? berzpečně vím to, že je to podprůměrná advokátka a pokud jde o její komentáře, veřejné angažmá, tak je to ještě horší.
Movsar - udivuje mě, že jste četl tolik děl Kláry Samkové, že bezpečně rozpoznáte její rukopis... ale budiž, každý má nějaký vkus, proč byste nemohl číst její dílka..
tak zase je nutné přiznat tomu jistou kvalitu, totiž v koherenci autora a jeho fetiše: svou naivitou, obsahovou i formální, to skutečně připomíná práci kláry samkové.
Movsar
jen poznámka pod čarou - tu Kláru Samkouvou jsem z textu mohla vypustit, ale jedná se o blog pro idnes a navazuje volně na předchozí, který byl věnován této dámě. Nechtěla jsem text měnit. Takže si užívejte "kýčů" jak je libo..
Movsar
jen poznámka pod čarou - tu Kláru Samkouvou jsem z textu mohla vypustit, ale jedná se o blog pro idnes a navazuje volně na předchozí, který byl věnován této dámě. Nechtěla jsem text měnit. Takže si užívejte "kýčů" jak je libo..
Nemuselo.. ale odehrálo.. a nikdo té lékařce nepomohl, všichcni jenom civěli... a někteří byli zřejmě i spokojenia přáli jí to... Já to cítím jinak - ona přivedla na svět mou vnučku. I já z toho člověka cítila strach, koho všechno to pražské dopravní podniky musejí zaměstnávat, asi musejí mít velku nouzi o lidi....
I u nás vozí lékaři na svém autě emblém lékaře, na to nemusíme do Bavorska. A jako u nás jsou i u nich černí pasažéři, z nichž každý by se mohl prohlásit za lékaře. Paní doktorka měla možnost se jednoduše prokázat příslušným dokumentem. Jednání podnapilého revizora i neochotné policie bylo jednoznačně špatné, pokud bylo opravdu takové, jak autorka líčí. Z toho, jak tendenčně vše popisuje soudím, že to tak také vypadat nemuselo.