příliš mnoho

po dlouhé době opět v čajovně...

bez přetvářky

 

mé šaty pohltila rez

a jen tak na ramínkách

poddávajíc se větru

 

vyprchává a odlupuje se

až docela nahá

stojím v dešti

 

neptejte se mi

nestydím se

 

jen se procházím životem

bez přetvářky

 

 

 

příliš mnoho

 

tak můžeš na mě zapomenout

jsem jen další nic ve tvém životě

 

nepředpokládám..

 

chtěl jsi vlastnit mou krásu

kopretiny ve vlasech

 

pokud o mně stojíš

pojď a najdi si mě

 

vesmír všech nehodících se věcí

je ukryt v mém těle

 

vzal jsi mi schopnost dýchat

dávno jsem mrtvá

tvá sladká oběť

a po těch letech – mě chceš živou?!?

 

 

 

 

 

---