... a mezi prsty zakousnutý drobky

jsou dny
co rozdmýchávají ohně
rána neotřelá jakoby první z řady
kdy káva voní slastí  teplým dotykem (blažeností?)
v nich se nezaspává
poledne před sebou hrne skvělej oběd
brambory s cibulkou a hrnek mléka
pocity
(že je tu naše babka a chrastí kvedlačkami
míchá jíšku  drobí na zem)
a ty se v trenkách prokolébáš ke koupelně
studený nohy pleskaj o dlažky, mezi prstama zakousnutý drobky
pak to úsměvný,
kdy tančíš za zrcadlem a ono praská
jako když přidáš do ohně pár mých horkých slin
a zlý podržíš za zády
tak

tebe jsem uchvátila před večerem v běhu
s pokerovou tváří na půl milimetru od očí
v ten den
co se prostírá sám a sám sebe jí
(a my se jen zasytíme dechem…)
kdy můry bijí křídly o němý okna
a ruce frčí v protisměru… k posteli
do jejích mezer 
skulin…