Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sesám sobě velký chytrák
Autor
agáta5
svět
nakřáplých hlasů
svěžích tónů
změť chutí
a náš bez pardónu
za nehty
v puse
k nadechnutí
tak co sakra blbce nutí
lidi rovnat do přihrádek
copak jsme fusekle?
… a venku rostou saně lítý
padesát hlav
teď už i ty?
do marných věcí pouštíš síru
tady je pusto
musíš za roh
za rohem půlka z dnešní půlky
musíš jít dál…
Už ti ňák křídla pelichaj
neboj můj milý
až se rozpadneš
i svět se jasně že rozpadne…
šuplátka krabičky sklepní kóje
i ty rádoby moudra tvoje
zatím je čas
na marnění
ještě ti zbývá dohoření
15 názorů
Agi, je to znělé až drnčí - akorát jsem nepochopil, do koho se strefuješ. Asi si zase stojím na vedení.... o) /**
nevím,neznám
31. 07. 2016čusky moji milý věrní :))) jo, jedu na tobodánu .... mám děsně oteklý ruce z hlíny, tak veršuju a odpočívám na vlně poetickéééééééé díky
okoloidúci
31. 07. 2016agáto, zase jedeš ve stylu jako když bičem mrská :) ***
Jo, pěkné počteníčko!
Jak jsem došel k těm saním, které rostou venku, představil jsem si okamžitě strom obsypaný sáňkami a pod ním jásající děti těšící se na sníh :-)
Někteří lidé jsou jako fusekle... jako notně nošené fusekle :-)