pokaždé

inspirace včerejší, mlhavě dnešní a pokaždé jiná...

mlčící nebe

 

a máme to tu zas

rány kol sebe

nevychází ze mě

 

schoulená v klubíčku

(jemné doteky kočičích tlapek

kde jsou)

 

názory a fakta

vypadají docela podobně

tak na co je řešit?

 

napětí uvnitř..

jak mám ventilovat?

sebe, když nebe..

je také zticha

 

co jsem udělala špatně???

 

 

pokaždé

 

a tak v prohrách vody

nutí mě to k zamyšlení

jestli vodopády taky bolí?

 

co jsem udělala špatně?

chodím bosa (a to i v zimě)

a v kapsách mívám kamínky

 

i mlčení může být nesouhlas

cítím, jak ji to bolí

když ostatní hlasitě, do nebe…

-------------

blesk

-------------

sousedi nechápou, natož rodina

..

 

přišlo mi to normální mlčet

normální povídat se sebou, přírodou

prý jsem divná, říkají

 

ale nevědí

nikdy nebudou vědět

...neříkám všechno

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

---