Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sev mlze
Autor
Zuzulinka
špičáky stromů trčí ve větvích
až k nebím ruku v ruce plují
mračiska na žerdích
otylá břicha vystavují
podzim už k modlitbě
dlaně spíná
za kruhy pod očima
drží pevněji nežli hřích
žene se ticho strží
pod krinolínou v obručích
slzavé ráno hlavu sklání
a na výsosti ve svítání
až do skonání mlží
18 názorů
no, já už spíše s tím psaním tak zvolna, jen zvolna....už tu mám děl až hrůza za ty roky:-)
Dělnický básník (někdy víc prozaik)
01. 12. 2016piš dál...
Ach... toto ano; prostě, neokázale, zásažně; děkuji za pěknou chvilku.
Evženie Brambůrková
29. 09. 2016/T
blacksabbath
29. 09. 2016.............*/**
No, jsem starobylá a nevadí mi to... nebesa jsou pro mne ta nad postelí a jinak se radši toulám s hlavou v nebích
Whitesnake
29. 09. 2016no jo, překlepy na jednu hromadu. Omluva
Whitesnake
29. 09. 2016mjusel jsem se smát, jak na mě vybaflo do divné nebím... ale asi to je správné, leč je to takové korektně směšné... vím, že je nebesůmm, ale ale nebím - byť asi ve správném tvaru - vidím poprvé. Tohle už je originalita přes zubhy... lépe řečeno přes "špičáky stromů". Snad na ten zhovadilý patvar do večera uapomenu, ale nevím, nevím. Děkuji pěkně, Z, :-(