Ebenová Lula

Ebenová Lula

Jela tramvají číslo 5, ze Smíchova do Hlubočep. A měla tvář afrických rituálních masek, vlasy vyčesané, oči z hlubin a plnokrevná ústa k drobné radosti. Mívá ta holka někdy starosti? napadlo mě. Cosi ustaraného ale v ní bylo. Snad že podzim padal unaveně na krajinu a v jejím těle se přitom krev pořád vařila. Nabídl jsem jí pohledem, co nemohla odmítnout: poušť. Odmítla.

Láska v olivových žemlích

K Italovi do Opletalky přivezli olivové žemle. „Buongiorno. Tutto bene?“ ohlásil se závozník, snědý středomořec. Holka od kávy nemá náladu, a tak odpovídá stroze a česky. A možná jim jen překážím já v rohu nad sklenkou espressa. Svědek jim není vhod, zvlášť když není vázán sicilským zákonem mlčení. Asi by dali přednost prosluněnému háji, ale snad by, nebýt té drobné chyby, skončili i v olivových žemlích.

Malý ráj

Přes krk má foťák, snad kdyby se jí do cesty připletl Goťák. Američanka se zájmem o populární hudbu? Těžko. Holka s básnivýma keckama. Toulá se poledními Vinohrady, na tváři hollywoodský úsměv a pod pletenou hučkou kučeravé vlasy biblické Evy. Přišla nalézt svůj malý ráj ve středu Evropy. A vyžene ji z něj až začátek školního roku v Cincinnati.

Gastronaut Pavel

Noční rozhlas. Mluví gastronaut Pavel. O tom, jak čekal půl roku na stůl ve španělské restauraci a jak ho do leckterých dalších ani nepustili. Nakonec přirovná zážitek z večeře k zážitku z Leonardovy fresky Poslední večeře. A aby se vyhnul pobouření, alibisticky zalije svou reportáž vtipnou omáčkou. Možná by měl příště navštívit některý z tichomořských ostrovů lidojedů. To by byl teprve zážitek, panečku! Pavlova žebírka na divoko. A v noční relaci by zbylo více prostoru pro písničku. 

Cesta po hřebenech

Jede zasněženou krajinou s obzorem plným vrcholů. Míjí homole stromů, sníh se třpytí v přímém slunci. Den se pomalu mění v noc, mráz je nekonečný. A zase ten krystalický třpyt sněhu. Vše je uklidňující a nejvíce jízda sama. Jízda? Hory? Sedí nad svým displejem s výrazem děcka zkojeného teplým mlékem. Třicátník obrostlý vousem. Tu cestu po hřebenech mezi dnem a nocí urazil za pouhé čtyři stanice mezi Andělem a Můstkem. Co až mu tu digitální láhev vezmou?