Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNejistota
30. 03. 2002
1
0
1025
Autor
Estel
Nejistota
Přišla na jeviště a údivem ztichl sál,
byla zahalena v šat plný náznaků
i největší optimista se trochu bál,
že uzavře se kruh zázraků.
Ve vzduchu visí velký otazník -
prázdnota, hledání, lítost..
Z nekonečna ozývá se di
vný smícha někde uvnitř probouzí se zlost.
Herci se usmívají a nahoru jde opona,
snad ji v životě potkal každý.
Ať ze scény zmizí už navždy
a skrytá v zákulisí tiše dokoná.
Najít tak východisko z nouze,
naděje letí jak vystřelený šíp,
černý střed terče se zachvěl pouze,
ale s odvahou v srdci se jde mnohem líp.
Mi to jako vzdušné zámky nepřipadá, Fasiku. Navíc, tato báseň mi moc pomohla, když mi bylo dost zle.
Mi to jako vzdušné zámky nepřipadá, Fasiku. Navíc, tato báseň mi moc pomohla, když mi bylo dost zle.
Mi to jako vzdušné zámky nepřipadá, Fasiku. Navíc, tato báseň mi moc pomohla, když mi bylo dost zle.
Děkuji za pochvalu, Cirillo, Ty jsi také romantik? Pokud ano, budu ráda, že jsme na stejné lodi.
přijde mi to jako moc velký vzdušný zámky...odvaha je jedna věc, ale realizace přání druhá....