Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte se10 (haiku vypíchnutá z Deníku z roku 1920 od Izaaka Babela)
Autor
Darmo-šlap
Koně,
kteří se utrhli,
nám žerou seno zpod hlavy
***
Sestra spí
já nemohu –
štěnice.
***
Uléhám oblečený –
vedle mě na židli stojí
Froimovy protézy.
***
Spím u kostelní zdi –
brigádní komisař má hlavu zabodnutou
do břicha jakési slečny.
***
Hrabata Radziborowských –
exkrementy na podlaze,
klavír značky Steinway.
***
Promlouváme
o světové revoluci –
hospodyně setřásá jablka.
***
Volí se revoluční výbor –
Židé si namotávají
vousy na prst.
32 názorů
líbí *, že bych to taky zkusila a nekoukala na počet slabik? Ta svázanost by mne zabila.
Miroslawku,
že nemáš rád haiku,tos nám tady dokázal mnohokrát svými vulgárními a stupidními parodiemi cizí tvorby. - Za to ted' solidárně přitakáváš svým soukmenovcům - egilovcům,aby ses vřadil v onen místní "intelektuální předvoj", do kterého bezpochyby patříš. - Neboj se - všichni víme,že tam patříš.
Maurio,
obdivuji Darmošlepa,že tě dokázal vtáhnout zpět do života a ukázat se taky jednou na světle božím. A ted' bys ještě mohla přispět nějakým haiku.
Miroslawek
18. 10. 2016A propos... literární věda označuje jistou věc jako aktualizaci... tohle je myslím krásný příklad.
Miroslawek
18. 10. 2016P.S. Baabelova Rudá jízda v otcově knihovně a moje puberta... miluju oděsské židovky i s jejich tučnými kníry... dodnes a navždy... ;)
Miroslawek
18. 10. 2016Jak nemám rád haiku, resp. tu pseudotvorbu, co se za haiku zde i jinde často vydává, tohle je super... na formální záležitosti nehledě.
I když jsem vyznavačkou formy 5 - 7 - 5, zírám. Tohle vynikajícím způsobem posouvá haiku někam,kde asi ještě nebylo.
Mně přijde tento způsob psaní legitimní, pokud respektuje původní myšlenku autora, pak se vlastně jená o svého sruhu citát a jde o to upozornit na dosud skrytý potenciál textu - jen je třeba dás ti pozor na to, aby zůstalo u citátu a nebyly dodatečně vkládány ambice "spoluautora". A pokud jde o to, tak Darmošlapovi naprosto důvěřuju. A tuhle techniíku určitě hiodlám někdy sám využít.
Darmo-šlap
12. 10. 2016Katko, tenhle způsob psaní (vybírání z textů jiných) ber, prosím, jen jako moje reflexe, které nikde nebudu prezentovat jako svá dílka. Jen když čtu, tak občas takto reaguju, něco mě upoutá, je mi líto přejít to bez povšimnutí. Tedy sem to vkládám spíš jako texty k zamyšlení, než abych se tím prezentoval já jako autor.
~~Darmo-šlap napsal:gošiči-go je rytmus haiku, už zmiňované schéma 5-7-5 veršů. Proč se tomu říká gošiči-go, to ale nevím :-).Vysvětlila Můra, mohu jen potvrdit
Rozdíl mezi haiku a senryu je docela zásadní: uvádět „definice“ je poněkud tenký led, ale to zásadní spočívá v následujícím:
Haiku…napsat klasické haiku spočívá v dovednosti haijina najít a sdělit zdánlivě všední - běžné věci neobyčejným pohledem, s neobyčejnou pointou, která by měla vyústit ve třetím verši. Haijin haiku „nevymýšlí , ani netvoří“ – pouze sděluje - popisuje svůj pohled-prožitek především z přírody – je to poezie skutečnosti, kterou haijin objevuje a nalézá kolem sebe.
Senryu - původně bylo spojeno se satirou a pohledem autora na „neřesti“ společnosti v jakémkoliv postavení a bylo psáno s úmyslem vzít si za terč něco určitého, z čeho si autor následně dělal legraci, jednalo se tudíž o vědomý a mířený útok s použitím vlastních schopností verbálního vyjádření – autor senryu vytvořil s určitým cílem a zaměřením/převzato z překladu prof. Davida Lanoue, zveřejněno na německém webu haiku.de a myslím, že to bylo i na haiku.bloguje.cz/
Zatím se zdráhám udělat si postoj k tomuhle způsobu psaní haiku. (Jdi k borovici, když chceš psát o borovici).
jinak ale 1.,2.,3.,4. a předposlední jsou pro mě velmi zajímavé texty.
senrjú (senryu) a klasické haiku: obě formy vycházejí ze stejného základu, některá pravidla mají společná. Haiku se věnuje přírodě, narozdíl od senrjú by mělo obsahovat časové zařazení, a předěl (slovo-řez). Další pravidla haiku viz desatero níže. Senrjú se věnuje lidem, jejich zkušenostem, pocitům, tyto pocity pak často udávají tón senrjú - bývá komické, satirické, narozdíl od haiku může být i ironické. Nemá tak přísná pravidla.
přikládám odkaz na shrnutí požadavků na klasickou formu haiku - desatero: http://cranbie.wz.cz/43.htm
A opět doporučuji k přečtení diplomovou práci Bc. Anastasiyi Zharkove:file:///C:/Users/katka/Downloads/DPTX_2011_2_11210_0_344145_0_124184%20(5).pdf
Rozdíly mezi těmito formami jsou v dnešní době - po rozvolnění požadavků na pravidla haiku téměř setřeny. Pod pojem free-form haiku se vejde i senrjú.
... go-šiči-go je japonsky pět-sedm-pět :)
Darmo-šlap
11. 10. 2016Zajímavé, Pavlův komentář jsem vůbec nečetl, přitom ji psal skoro o hodinu dříve. Asi jsem si neotevřel druhou stránku :-)
Ano, gošiči-go je jen sylabický systém. Tónický či sylabotónický ne. Je normován jen počet slabik, nikoliv přízvuky.
Oběma velký dík a jen doufám, že si zde milovníci haiku počtou. Není zrovna jednoduché vstřebat principy haiku a natož podle nich tvořit, asi bude třeba i pod haiku jiných autorů občas leccos vysvětlit, zvláště mimo technické finnesy právě umění přesahu, což zde je na tvých haiku dobře viditelné.
Darmo-šlap
11. 10. 2016Pavle, když tak to doplň.
Kigo: sezónní slovo. Existoval slovník takových slov, která zastupovala jisté roční období. Navrhoval jsem některá kigo na Šumavě. Napíšu-li do prvního verše "květy dřípatky", je každému jasné, že je květen :-).
kireji (slovo-řez): pomlčka vyznačující často zlom, předěl v haiku.
gošiči-go je rytmus haiku, už zmiňované schéma 5-7-5 veršů. Proč se tomu říká gošiči-go, to ale nevím :-).
wabi: omšelost, ohmatanost, Pavel mě možná opraví, já si pod pojmem wabi představuju stopu minulého, třeba slehlá tráva pod okapem (byl lijavec) nebo důlky v klekátku (modlily se tam generace). Jinak třeba rez, prach, plíseň, stíny po obrazech na zdi atd. Toto považuju za veliké umění v haiku. podobný termín je sabi, to je jakýsi filosofický odstup, osamělost mudrcova.
Pro lepší nástin teorie doporučuji článek:
http://www.kulturni-noviny.cz/nezavisle-vydavatelske-a-medialni-druzstvo/archiv/online/2013/24-2013/mijeni-(s)-haiku
nebo rozbor jednoho textu zde na písmáku:
http://www.pismak.cz/index.php?data=read&id=446549
jinak: Go-šiči-go je 5-7-5, v Evropě bychom to vnímali nejblíže sylabickému systému, ačkoliv japonské pojetí se od naší sylaby mírně liší. Původně se jednalo o posvátný "rytmus" spojovaný s bohy, který se pak přenesl i do japonské poesie.
Kigo je tematické slovo a to hodně souvisí s tím, že haiku se vyčlenilo z rengy jako její úvodní trojverší, přičemž kromě toho že se mělo jednat o nejvydařenější část textu, měla zde být začleněna i časová specifikace, aby bylo zřejmé, kdy báseň vznikala.
Kireji je slovo-řez a souvisí s tím, že by haiku nemělo být pouhou větou. Měl by se v něm vždy objevit zlom, který je v českých poměrech nejčastěji manifestován pomlčkou, tečkou, otazníkem nebo vykřičníkem.
Milí darmo-šlape a Pavle, moc Vám děkuji za ostatní za vaše vysvětlení, ale jistě se nebudete zlobit, když ještě do vysvětlíte celou řadu pojmů, jako například: Kigo, Kireji, Gošiči-go a už, slibuji, nebudu otravovat. A ještě jednou děkuji, vím že bych si mohla některé pojmy najít ve slovníku, ale vy nám to určitě vysvětlíte srozumitelněji případně na nějakém příkladu.
1)Haiku vs. miniatura: Haiku je miniatura, akorát je třeba ji vnímat jako miniaturu se specifickými pravidly (přičemž ne všechna jsou vždy dodržována, ale v ideálním případě má autor haiku snahu vystihnout jich co nejvíc zároveň). Patří mezi ně jak pořadavkyčistě formální: Kigo, Kireji, Go-šiči-go atp., tak další pořadavky, jako: střídmost, často eliptičnost, využití prostého jazyka (nevyužívání "básnických triků" - jak to nazvak Kerouac), minimální zasahování lyrického subjektu (a z toho plynoucí požadavek, aby se v haiku nehodnotila realita přímo, ale nepřímo). Haiku má rovněž vycházet ze smyslového zážitku, protože má zaznamenat to, co autor haiku viděl, slyšel atp. Z toho taky vyplývá požadavek na zaznamenání přítomného okamžiku (takže přítomný okamžik a ne uplynulá staletí - to souvisí i s relativně neaktivní pozicí lyrického subjektu). Klíčovým prvkem haiku je pak myšlenkový přesah, který má čtenáře rozeznít - ve čtenáři má text rezonovat ne na základě zručnosti lyrického subjektu, ale zkušenosti čtenáře samého. Často se to provejuve silnou pointou ve třetím verši - nebo, řečeno jinak, zenovým závěrem.
2)Free-form: jedná se o skutečnou a samostatnou formu, která vyplynula z toho, že některé školy haiku cíleně porušovaly jeho uspořádání. Mnoho japonských básníků haiku například neuznává Kigo a argumentuje tím, že z městského života se střídání ročních dob téměř vytratilo a umělé navozování roční doby je jim na překážku. Rozlišoval bych ale programové free-form haiku a haiku, které se zdá jako free-form v důsledku překladu. Zakladatel amerického free-form haiku Kerouac ho charakterizuje takto: haiku má říct velmi mnoho ve třech krátkých řádcích. (I toto je ale později přizpůsobeno potřebám autorů a běžně tak nalezneme free-form v rozmezí 1-4, někdy i 5 veršů)
3)Překlady: jedny z prvních překladů u nás nešťastně ukazovaly haiku jako rýmované texty ABA - a navíc uváděly název. Jednalo se zřejmě o snahu co nejvíce přiblížit tuto miniaturu českému čtenáři a jeho pojetí básně jako takové. S ohledem na texty to ale bylo krajně nešťastné - zvláště rýmování velmi často ruinovalo závěrečnou pointu přestrukturováním posledního verše - čímž vlastně vznikala zcela jiná báseň se zcela jiným vyzněním. V posldení době ale přišel prof. Líman s myšlenkou, že cílem překladu je předat klíčový význam textu, a to i za cenu opuštění pevné formy - a tak vznikly jeho formálně volné, ale významově dokonalé překlady.
4)Senrjú je báseň o stejném rozsahu jako haiku, ale měla by mít primárně vtipnou pointu a jsou na ni kladeny menší formální požadavky, takže se v zásadě nic neděje, když některý z běžně vyžadovaných komponentů bude vynechán nebo některý z běžně uznávaných principů porušen.
Darmo-šlap
11. 10. 2016K senrjú se vyjádřit nedovedu, stále mi hranice haiku / senrjú není moc jasná.
Darmo-šlap
11. 10. 2016Přátelé, jistě by bylo možné některá dílka zkrátit, já jsem zůstal věrný Babelovu textu. Ale je třeba možné napsat:
Spím u kostelní zdi - / komisař zabodl hlavu / do břicha slečny.
Ale je rozdíl "má zabodnutou" a "zabodl" a také slovo "jakési" v haiku má větší význam, než v běžné mluvě, kde může být příslovce nebo třeba ukazovací zájmeno slovem plevelným, slovem navíc.
K přesnému dodržování počtu slabik už bylo řečeno mnohé. Existuje platná forma, tzv. free-form, kterým psal třeba už mistr Santóka a pokračovali v ní mistři z Ameriky, třeba Kerouac, také na největší haiku soutěži Kusamakura jsou k vidění haiku od jednoho verše až po čtyři. Náš nejlepší překladatel haiku z japonštiny od Bašóa až po současnost Antonín Líman dává též přednost volné formě a díky ní je spontánní a přirozený, prost vší křečovitosti, a rozumí atmosféře této formy lépe než kdo jiný. Forma 5-7-5 byla závazná pro Japonce, ale existují jazyky, které mají dlouhá slova, v nich byl pak nebylo haiku možno psát vůbec. Pro mě je podstatný haiku duch: nesubjektivní pohled, přítomný okamžik, detail, zášleh spatřeného, přesah, zenová pozornost. A pak třeba ony nádechy, nálady a odstíny, třeba wabi, omšelost, zpřítomnění minulého času. Jsem-li pozorný k tomu, co se děje, nemám už čas počítat slabiky. Aneb, jak to tady před lety vyjádřil vynikající free-form haikuista Skafararix (kde je mu asi konec): "Počítat slabiky? To už na mě chceš moc."
Tyto texty jsou pro mnohé z nás z hlediska formy netradiční a s ohledem na narůstající popularitu haiku na Písmáku by si zasloužili větší vysvětlení, zejména, když pominu překonané trvání na počtech slabik v pravidelném schématu ...A-B-A, do jaké míry lze tolerovat schémata typu A-B-B nebo A-B-C či přijat i delší verš až jako zde o třinácti slabikách. Nebude od věci, když redaktoři specialisté alespoň na jednom z haiku budou demonstrovat, čím se právě toto haiku odlišuje od miniatury. Prosím o to právě kvůli zdejším autorům a množícím pokusům formu haiku ovládnout. A určitě budu vděčný za účast i darmo-šlapovi.
Také, co je to senrjú
Za sebe obsahově i zvolenými verši oceňuji č. 4 a 6, svým způsobem i č. 3 a 7 i č. 1 a děkuji.
Darmo-šlap
10. 10. 2016Pavle, ten Babelův deník je psán jen heslovitě, holými větami či obrazy, zhusta přímo na bojišti (Babel dělal politického pracovníka během rusko - polské války v roce 1920).Měl Babelovi posloužit později jako základ pro povídky a knihu Rudá jízda. Protože je psán úsečně a doslova mezi hvízdajícími kulkami, objevoval jsem v těch fragmentech výjevů zajímavé haiku souvislosti. Babel nepsal haiku, ale způsob jeho psaní v přítomném okamžiku je tu a tam připomněl. Někde jsem text malinko poupravil, ale celkově je převzat výlučně z Babelova textu. Kniha je bohužel vyprodaná, díval jsem se na stránky Torstu: http://torst.cz/czech/detail.php?pk=119. Ale dá se sehnat v antikvariátu, nyní: http://www.antik-variat.cz/cz-detail-813085-isaak-babel-denik-1920.html.
Romane, nemohl bys, prosím, pro mě napsat do úvodu něco víc o původu těch textů? Jsou to původně skutečně haiku, nebo věty přetvořené do haiku? Jinak ale zcela jednoznačně oceňuji, jsou tam vynikající věci. Například hned první má (alespoň pro mě) hluboký myšlenkový přesah. Druhý text je zase trefné senrjú. 4. text je sice poměrně dlouhý, ale má opět přesah a k tomu je velmi dobře vypointovaný. V předposledním textu zase setřásání jablek evokuje jednak Newtona (tedy pozitivní prvek jakékoli revoluce), jednak motiv pádu. A poslední je dobře juxtaponované haiku postavené na živém detailu.