American way of love

Večerka U Vilného Trana

Vietnamka nabízí jablíčka, celá se lesknou. Pan vedoucí Tranh je včera večer leštil, dýchal na ně a pomylými krouživými pohyby je dělal hezčí. „Sátkí. Móc sátkí,“ říká paní Bui ještě celá štastná. Nepochybuji, že jsou a pohledem po nich pluji.

Mozaika v Náplavní

V řeznictví v Náplavní uhnětli karbanátky a teď to dílo vystavují jak mozaiku v románské bazilice. Muž v zástěře za zkrvavělým pultem se nafukuje pýchou, ta slizká pomletina byla zasvěcena právě jemu. A skutečně, když se dobře zadíváš, mezi kousky tkáně, tuku, vaziva a obnažených kostí zahlédneš jeho tvář. Až se to dozví Japonci…   

American way of love

Maminka s holčičkou si vyrazily na oběd do amerického bufetu. A svátečně se na to oblékly, rozkošné jak z reklamy. Pan Donald by měl radost, peče smaží právě pro takové krásné lidičky. A co teprve jiný pan Donald, kandidát na vysoký úřad. Nejprve by je pohladil, protože tak to prezidenti dělávají. Pak by si pevně usadil své hráškové tupé a nezřízeně by se na ně vrhl. Neboť to je jeho american way of love. 

Fotovášeň

Za Kvádriem lidé propadají fotovášni. Míří své telefony ke kolosu z plechu, ťukají do displeje, to je ta chvíle, v níž se rodí věčný záznam, a pak se zas vrací sobotnímu spěchu. Kdo by to byl řekl, že se fotografické řemeslo tak rozšíří a stane chronickým. Cvak!