svět podle Zdendy

Písmák je prolezlý diletantizmem a těžko stravitelnou poezií. Se špatnou poezií jde ruku v ruce rádoby slušná a dokonce i neodborná diskuze, občas i nějaký ten sluníčkový názor s dojímáním se.

Nemoc, která se rozlézá do našich domácností, do našich ložnic a kuchyní je třeba zaléčit nebo odoperovat. Jiné cesty není. Nelze trpět tento mokvající vřed na prsou modrého serveru!

A tak vyvstali noví bojovníci upřímného slova, srdnatí ve svých projevech, předat světu svoji výjimečnou medicínu. Dávkování pokud možno ihned, nekompromisně a bez umrtvení. Od monitorů zručně odhalují pokřivené povahy poetů, obratně zasahují do jejich prohnilých duší a hloupých komentářů přesně mířenými řezy svým spravedlivým skalpelem.

A světe div se!  Písmák se uzdravuje.

Ti z nejchromějších padnou do hrobu sami, ty odolnější se popostrčí nohou.  Už žádná nepovedená chamraď, už žádní rádoby umělci.

Písmák zažívá přerod. Všude rozkvétá pravda. V poupatech oživší poezie zavoní upřímnost. V genech nových poetů již není špatného chromozomu. Rodí se jen skvělí a upřímní písmáci a jen nejlepším z nejlepších. Těm tupým a zapšklým na okraji písmácké rezervace vybuchují počítače, chromnou ruce a slepnou.

V tu chvíli se chrabří bojovníci otáčejí a jejich pohledy se zastavují na serveru Pište- povídky.cz
Chytnou se za ramena a s veselou písní na rtech odchází konat dobro...