Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

      ..a dáváš mi pít

12. 02. 2017
11
8
820

 

když umírám žízní

nejsladší ovoce na stůl pokládáš

 

jindy zas jako jiskra při žních

(a co si neurvu sotva dáš)

 

a hojíš můj svět když na kříži bolí

pohladíš zahřeješ rány omýváš

(aby se daly sypat solí)

 

ty se mi lásko snad jenom zdáš..


8 názorů

Štírka
23. 02. 2017
Dát tip

pěkná koníkovinka... ráda jsem se zastavila :-)


Had
21. 02. 2017
Dát tip

*


Muamarek
13. 02. 2017
Dát tip

Krásná koníkovská zpověď :-)))


agáta5
13. 02. 2017
Dát tip

jsem děsně klišoidní, mě to s tou solí přijde super :))


díky cvrčko, za rozbor - určitě máš pravdu, taky nemám ráda básničky plné rýmů postavených jen na slovesných koncovkách, a beru i ty slabé nápady - holt to tak dopadlo - měla to být jen malá hříčka, s klíčovými slovy,žádný závažný kus, tak asi tak  :o)

a zdravím i qíčalu a též dkuju  :o)


cvrcka
12. 02. 2017
Dát tip

myšlenka moc pěkná (i inspirativní!) - pro mě zejména "co neurvu sotva dáš" v obrazu s ohněm, a hladce propojitelná rovina konkrétní osoby s abstraktním pojmem

provedení ovšem horší. hlavně hodně slabé nápady kolem osy "kříž/bolí/solí/rány" - opravdu to na mě působí jako vata, jako chuť mít text bez ohledu na to, že čitatel potřebuje tvůj "přerod textem",

stejně tak čtyři rýmy ze sloves ve stejném tvaru je na báseňku, nota bene velmi krátkou, těžko stravitelná zátěž.

tvůj pocit vnímám, text ho ale ve mně nevyvolá.


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru