Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte se..a dáváš mi pít
Autor
mořský koník
když umírám žízní
nejsladší ovoce na stůl pokládáš
jindy zas jako jiskra při žních
(a co si neurvu sotva dáš)
a hojíš můj svět když na kříži bolí
pohladíš zahřeješ rány omýváš
(aby se daly sypat solí)
ty se mi lásko snad jenom zdáš..
8 názorů
mořský koník
12. 02. 2017díky cvrčko, za rozbor - určitě máš pravdu, taky nemám ráda básničky plné rýmů postavených jen na slovesných koncovkách, a beru i ty slabé nápady - holt to tak dopadlo - měla to být jen malá hříčka, s klíčovými slovy,žádný závažný kus, tak asi tak :o)
a zdravím i qíčalu a též dkuju :o)
myšlenka moc pěkná (i inspirativní!) - pro mě zejména "co neurvu sotva dáš" v obrazu s ohněm, a hladce propojitelná rovina konkrétní osoby s abstraktním pojmem
provedení ovšem horší. hlavně hodně slabé nápady kolem osy "kříž/bolí/solí/rány" - opravdu to na mě působí jako vata, jako chuť mít text bez ohledu na to, že čitatel potřebuje tvůj "přerod textem",
stejně tak čtyři rýmy ze sloves ve stejném tvaru je na báseňku, nota bene velmi krátkou, těžko stravitelná zátěž.
tvůj pocit vnímám, text ho ale ve mně nevyvolá.