Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seKutnohorská čajovna
Autor
Festinatus
Chci slávu domu čajového šířit,
jež v Hoře Kutné vítr vůní věje,
jíž chutě jemné jazyk sněžně stříbří,
ač vločky něhu má, přec vnady hřejné.
Po tvrdosti zde nezříš ani stopu,
zde stříbro z lidí horník ještě kute,
sám po prvním či stém loku,
taj tání stříbra v srdci zříš z té chuťe,
pak hravě přidáš k básni žití sloku,
že pu erh, jak má mít, má hutnost hutě,
že woo-long medu výdrž s vůní květů,
že senča srdci dodá hbitost rtutě,
též vodní dýmky zaslouží si větu,
jak drží chuť i dým tam pod lomením,
kde v sklepu stín i lesk spí slohu Góthů.
7 názorů
Richard Hrob
24. 03. 2017Tohle mne nenadchlo. Ani obsahem a už vůbec ne formou. Je to báseň jako z přelomu století. Takový Vrchlický... :-D Pardon.
ten "staromódní" způsob vyjadřování zde působí poněkud nepřirozeně, řeklabysem, aneb autor to ve snaze o poetičnost trochu přehnal, aneb souhlasím s rendlem. ale obsahově - atmosféricky je to fajn. byla by to prima náladovka, kdyby to místy nepůsobilo tak šroubovaně
strojenost není na škodu, ale myslím, že jde o nadbytečné inverze typu "ač vločky něhu má"... proč ne "ač něhu vločky má"?
co se týče obsahu, je to jen takový trochu nevzrůšo
Festinatus
18. 03. 2017Děkuji za komentáře.
Upřímě, nevím co si o nich myslet. Forma je krásná, ale obsah se nepovedl?
Připadalo mi, že forma je v souladu s obsahem, oslavná báseň se spoustou jinotajů a narážek na hornickou historii Kutné hory, výjimečnou kvalitu zdejší čajovny i zdůraznění jednoho z nejpozoruhodnějších jejích rysů a to pravé gotické sklepení s lomenými oblouky. S oslavností měl korespondovat i mírně strojený slovosled obohacený o klasicky oslavnou aliteraci a rovněž pohrávání si s různými významy a fyzikálními vlastnostmi (měkkost coby charakterická vlastnost ušlechtilých kovů a pokus o alespoň částečné charakteristiky čajů).
Ostatně poezie je svým ritmem v principu protikladná próze, pročež je strojenost poezie, obzvláště vázané, její přirozenou součástí a má napomáchat odlišnému způsobu při interpretaci textu, ne?
četl jsem s otevřenýma očima a pozvolna jsem přibližoval hlavu - krásná forma, jejíž potenciál je omezen nepraktickým obsahem (- přijde zákazník se špatnou náladou a jednoduše čajovnu pošle do hajzlu. vím, že je to debil, ale... co takhle ho přesvědčit?)