Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sezeď
04. 04. 2017
3
3
505
Autor
verulinda
verulinda
postavils zeď
skrz kterou vidím
jen dotýkat se tě nemohu
snadné by bylo ní projít
ale to nechci
chci vidět celou oblohu
musíš ji zbořit
3 názory
Dobře. Ale tady to vnímám jednostranně, A přehrává řešení na B. Dovede si A představit, jak se cítí B?
zeď nemusí být jen z pocitu odcizení a chladu ,ale třeba z nemožnosti dělat něco víc/ strach, závazky atd./ přesto, že to tam je... jsou zapotřebí dva, kteří pro to musí něco udělat, díky
Tato báseň mě provokuje, je v ní potenciál, ale ne úplně dobře zpracovaný. Zeď, pocit ochlazení, odcizení ve vztahu, to je ohromně poeticky nosný základ. Ale závěrečný verš mi připadá jako takový hysterický výkřik v bezvýchodné situaci, nic neřeší. On postavil zeď, on už možná v té rovnici není. Potom už je zbytečné se takto imperativně dovolávat...
Po delším čase jsem nakoukla do tvých děl, možná je moje nazírání posunuto, možná ses v tvorbě posunula ty. Zkusím tě od nynějška opět více sledovat.