Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

2. 5. 2017

02. 05. 2017

772

Autor

Jarmila Moosová Kuřitková

Co jsi?
Jsi poupě a ranní rosa na něm
jsi slza, co kdysi ukápla mi z oka
jsi seno, vonící na louce, kde rostou dvě kopretiny
jsi fialka a voníš v háji celý rok
jsi kotě, drápkem zarylo se do mne
a něžně vrní v náručí
jsi barva bílá, modrá, růžová.............

Ve spleti stínů polostín

být paprskem se cítí

osvítit dřív než přijde čas

to není návod k žití

jež plodí chutné ovoce

co sládne na jazyku

brát chtěj si jen co patří ti

ne z nudy nebo zvyku

brát chtěj si jen co patří ti

ne z nudy nebo zvyku

pak poznáš sladkost ovoce

jež sládne na jazyku

osvítit dřív než přijde čas

co skryto zůstat mělo

se nesetkává s úspěchem

to jen by zabolelo...

9 názorů

Jarmila Moosová Kuřitková

21. 05. 2017

Dát tip

Jééé, Solmi, taky zdravím :)))

Jarmi, snad te nezabolelo, ze na tvoje dílko 2. 5. 2017 písemne reaguji az 5. 5. 2017, ale já jsem si na nej nechtel komentátorsky posvítit drív, nez prijde cas. (po(s)mrkávající smajlík) Tvoje jméno mi vyvolalo nostalgické vzpomínky na drívejsí písmácké casy. (pozdravný smajlík)