psychiatrická úvaha

Otázka pro vynikající psychiatry :o)

 

jo, vypálení je rozhodně lepší než vyhoření...:o)

aleši, to budeš vědět nejspíš ty sám, pak to můžeš porovnat; než vyhořet, je možná lepší být vypálený, slivovice dělá zázraky) dva komenty nad mým)))))

Já se stěhovala nwkolikrát - a vždycky to byla inspirace, nový začátek, dobrodružství... Ale nevyhořevši, s vyhořením to porovnat nemohu :-)*

:)))))

Opět jsi mě donutil být zvědavý (jak ta bába z urnového háje), načež jsem zjistil, že R.L. už není ReLé, alébrž Rudá Lebka... no, tak alespoň nám může podávat zprávy od těch nahoře, když už je o ten stupínek (či o dva) výš...   o)))))))   /***

alešu, pravda pravdoucí :))

jako, že je r.l. pěknej magor :)))

Vyhoření se dá dobře kombinovat s přestěhováním, alespoň dočasným. Například do pražské čtvrti Bohnice... Tvoje dílko mi připomnělo (nevím proč) často vyslovovanou větu jedné tety, která měla velký strach z mužů: Co mě nezabije to mě znásilní ;-)

to je pak opravdu případ pro psychiatra...:o)

A co když přepadne syndrom vyhoření stěhováka....***

tady jde ale o vyhoření psychiatrické...nikoli skutečné...

Já bych se nestěhovala, ale vyhořet .....to by byla konečná. /T