Kolovrátek opět žhne

 

Otevři všechny věci

a svoje oči nech za sebou,

děláš to dobře,

s hlavou v oblacích.

Budu Tvým zrakem,

budu pro Tebe vraždit

pohledem        a pak celé noci propláču.

Necháš je zemřít?

                          Klid jejich duším.

Stále jsem tu pro Tebe,

i proti Tvé vůli.

Dívám se na svět Tvýma očima
a chci odejít,                  hned teď

zemřít.
Hodně to bolí,               ale cítím,

že to potřebuji.

Srdce odbíjí výstražně,

když stojíme na železničním přejezdu

a vlak se řítí vysokou rychlostí.

Může ho zastavit jediná slza.

Nemůžeš se hnout, nemůžeš utéct,

nemůžeš dýchat, nemůžeš prohrát.

Jsme stále tady,

                                tik…

                                               tak…

                   tik…

                                 tak…

 

Cítíš tu vůni

                      jiskření kol,                    

                                           která zapalují duši.
 

Plameny

                olizují

                           hodiny

                                        duchů

                                                    dosahujících

                                                                           výšek.

 

3

2

1

 

Začínáme znovu.
Nebezpečí nového zrození.
Kdy jsme každý cizinec

bloudící krajinou nepoznaných snů.
Karmický kolovrátek opět žhne.

Zázrak opustit sám sebe,

vystoupit z úkrytu.

 

---