Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seGoethův strom
Autor
Maidros
Goethův strom
Sto třicet let by se zdál němým,
tento přítel básníka,
však když dává společné odlišným,
roste skladatel života.
Čas zapomnění a tmy
padl, na naše svědomí.
Vše pohrdá tím věčným,
lidstvím, přátelstvím a bratrstvím.
To bezvěrectví, jež tvoří pavučinu zloby,
silnou mříž nenávisti,
svazující Goethův strom,
života milování nezastraší.
Protože on korunou svou,
silou hlubokých kořenů,
drží věčně oblohu.
I přes pavučin plná těla,
těch pomíjivých bláznů,
lidských duší dřevorubců,
kteří se zaleknou jen svých hrobů,
stále bude trvat,
ta neskonalá snaha milovat.
Napříč světem, napříč věky
duše ctnostné se spojí,
jak má ruka s tím sloupem světa,
abychom cítili tu malost ve zlobě,
abychom cítili tu velikost v pravdě,
abychom společně podpírali nebe,
to svědomí všeho lidstva.
4 názory
Jsem si vědom, že je to patetický, velikášský a děkuji za kritiku, ale byla to jedna z těch chvil v životě, kdy něco velikášského nad sebou cítíte, cítíte malost před nějakou velkou myšlenkou, konkrétně před Goethem, jeho mistrovstvím a vlastně před celým uměním.
S tím bezvěrectvím máte pravdu, hodilo by se tam víc jiných výrazů...
Celkem se mi líbí čtvrtá sloka, užíváš tam přirozenější slova, ale ty duše ctnostné v páté to zas pokazily:-)
pro mě moc velká slova, třebaže rozumím, myslím, že tato báseň by snesla míň všeho velkýho ... to nebaví číst, je to jako když kněz nabádá svý ovečky, aby se miovaly ... bezvěrectví je hrozný slovo, poet by ho měl zapomenout :)