Moje nedělní brigáda

Tak jsem si tuhle říkal, že jsem nějak podezřele chudej a že to už trvá zbytečně dlouho. Byla zrovna neděle a já se vracel z ňákýho večírku, co se protáh´ skoro až do poledne. Jak jsem se tak coural Nerudovkou, všiml jsem si, že se zase urodilo všelijakejch tůristů a rozhod´ jsem se trochu si přivydělat skrz jejich neinformovanost o našich lokálních poměrech.

Vzal jsem si jeden leták, co rozdávaly holky před nádvořím Hradu, v hospodě U černýho vola jsem si půjčil od pingla tužku a chatrnejma základama svý němčiny a angličtiny sepsal cedulku, na který - přeloženo do mateřskýho jazyka - stálo asi toto:

POZOR! POZOR! NEJVĚTŠÍ TAJEMSTVÍ PRAŽSKÉHO HRADU!

ŠOKUJÍCÍ ODHALENÍ!

CENA VÝKLADU - 5 EURO ZA OSOBU

Vytáh´ jsem z bot tkaničky a tu cedulku si pověsil na krk. A pak jsem si s tím stoupnul přímo před hlavní bránu prezidentskýho sídla.

První zájemci o můj šokézní výklad na sebe nenechali dlouho čekat.

\"Schau mal, Dieter,\" řekla nějaká starší ženská německy. \"Was fýr Gehajmnis ist das? Das must ábr etwas sehr interessant zajn, nicht wahr?\"

Pak ke mě přišla i s Dieterem, což byl starej chlap s foťákem pod páždí a děsně ztrápeným výrazem v obličeji. Zeptala se mě, co je to jako za tajemství.

Řek´ jsem, že chci nejdřív zaplatit a teprv pak bude vejklad. Moc se jí to nejspíš nelíbilo, ale pak vytáhla z ledvinky svazeček bankovek, oddělila z něj deset těch jejich \"ojro\" a podala mi je.

\"Also, majne líbe dojče frojnde,\" začal jsem svojí vetchou němčinou. \"Síhn zý dýze cvaj hybše bůbn in der Kýhlšrank?\"

(Nemoh´ jsem si vzpomenout, jak se řekne německy \"budka\", tak jsem řek´ \"lednička\"; ale ono bylo ten den docela frišno, kór ve stínu, takže to Němčouři nejspíš pochopili.)

\"Ja,\" přikývli.

\"Das zind homosexuálen,\" řekl jsem. \"Alle dýze burg soldátn. Zý hábn Aršn ganz rajzn an. Fýrtr zý hábn in Kýhlšranken klajne Štůln, ábr zý kanst nicht zicn. Frštén zý?\"

\"Ja,\" kejvli opět Germáni.

\"Na, und das ist alles,\" pravil jsem. \"Danke, Gutn tág und glykliche rajze curyk in Dojčland!\"

\"Das war alles?\" protáhla Němka kysele ksicht. \"Das war aber teuere Witz. Das war aber Dummheit!\"

Chvíli něco plkala, možná chtěla vrátit peníze, ale tvářil jsem se hodně vostře, tak chytla Dietera pod křídlem a odjuchali na výstavu obrazů Jana Kupeckýho.

Během dne jsem měl ještě několik zákazníků. V sedm večer mi v kapse šustilo nějakejch dvě stě euro, akorát na hlavě jsem měl bouli jako prase, jak mě jeden Amík vzal deštníkem, když jsem řek´:

\"Evry najt dej´re makin´ a big órdžís with a dejr sájkolodžist.\"

Asi dělal tam u nich v USA taky nějakýho sájkolodžistu, třeba u stráže v Bílým domě.

Hezky jsem si procvičil cizí jazyky a vydělal i nějakou tu kačku. A to všechno jenom díky tomu, že čtu Blesk a sleduju zprávy na Tý Ví Nova. No a samozřejmě taky proto, že mi to pálí. Kdybych byl nějakej posranej intouš, co čte Tvar a Literárky a čučí jenom na dokumenty na ČT2, měl bych prdlačku a v neděli večír bych se nemoh´  zkalit v Murphy´s pabu jako dobytek.

Takže až mi zas bude někdo vykládat o tom, jak tyhle bulváry blbnou lidi, mám dobrej argument proti. Protože když to někomu myslí tím správným směrem, tak dokáže z pitomýho bulváru vytěžit víc, než brejloun a čajíčkář z četby Tomáše Akvinskýho.