Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seMateřské mystérium
Autor
Movsar
Biopodnik
Svět je velký biopodnik. A nejvěrnější obraz toho se podává na seznamkách. Zeptá se tě, jestli jezdíš na kolečkových bruslích, a myslí tím, jestli tvé spermie mají kolečka, aby rychleji dojely do vaječného cíle. Pak se tě zeptá na práci, ale jen proto, aby se ujistila, zda uživíš ji a děti. A nezapomene ani sondovat, jestli máš auto, protože jak bys jinak odvezl jedno dítě do školky a druhé do školy. Je mi nevolno z té jejich posedlosti dětmi. Nikdy jsme vlastně nedocenili vědce, který vynalezl antikoncepční pilulky; možná měl na stěně laboratoře obraz velkého Arthura Schopenhauera.
Mateřské mystérium
Namísto manekýnek, kterým by pod tričky svítily něžné hvězdy radosti, sedí v bezmasém bufetu pětice okoralých matek. Žvaní o zubech svých dětí. Pak přijde na přetřes téma zajišťovacích příkazů, patrně úřednice finanční správy. Tak to je to mateřské mystérium, těchle pět slepic..
Volební noc
Je mlžná noc. Od řeky stoupá opar, racci hřadují na mostních pilířích, turisté dojídají své knedlo zelo a chystají se ke svým hotelům. Cestou budou přepadeni a oloupeni ozbrojenými výrostky, a když ne jimi, tak taxikáři. Na pokoji pak budou trávit dobrodružství a vepřové. Manželé v rozvodové fázi vztahu zas tráví poslední hádku. A ve volebních štábech vartují politici se svými posluhovači. Na toaletě v metru se zatím do nenávratného heroinové snu propadá tulák. Už odvolil, oddechli si kandidáti v štábech.
Telefonisti
Telefonisti nasedají do tramvají a my kolem se leccos dozvíme. Andreu na školu nevzali; dneska vezl malou do školky Jarda; ve středu se má oteplit. Řeči se melou v bubnu blbosti a čeká se jen na dodatkové číslo: Máslo nebude. Ani státní notář nevydržel..
Belgický ovčák
V rozhlase mluví pan Kratochvíl o psím plemeni, belgickém ovčáku. Je to pý bezvadný pes, pracovitý a houževnatý; není ale pro každého, vyžaduje neustálou aktivitu. Zpovídán redaktorkou, dikcí svých odpovědí připomíná pan Kratochvíl sám belgického ovčáka: odpovídá houževnatě, poslušně čeká na každou další otázku a jakmile přijde, vrhá se na ni jako na klacek.
11 názorů
:) naprosto súhlasím, že literatúra má nutiť k zamysleniu (rovnako ako kritiky), navrhujem však, aby myšlienky predkladala v nápaditejšej forme, ako v škaredej nálepke (možno je múdre prekonať úroveň detí v škôlke, ktoré na vyjadrenie svojej hodnoty často používajú formu krutého výsmechu).
Navyše, keď oznam je zhadzujúci (hoci by mohol byť aj láskavý), málokto ho prijme, a nezamyslí sa nad sebou, ale nad oznamovateľom, vo svojom správaní pokračuje a výsledkom je skôr nepriateľstvo, nepochopenie, odmietnutie a vznik nezmieriteľných táborov.
Inak, toto mi trochu vadí; no napriek tomu, čo som napísala, držím palce, píš, si zaujímavý autor!
vždyť člověk se slepicemi sdílí podstatnou část genů, takže i pokud bychom to tvrzení brali zcela vážně, jak navrhuješ, nebylo by úplně liché. jistě někoho může pobouřit ten "pohled zvýšky", ale literatura by neměla jen upokojovat, nýbrž i rozrušovat a nutit k přemýšlení, tak ji aspoň vnímám. má být ne tak úplně ohleduplná a korektní. díky za zastavení a názor!
hm, máš podobný názor aj na svoju vlastnú mamu? Aby som svoju pravdu nezmlčala, vyslovene sa mi nepáči prirovnávanie ľudí k "slepicím", ani zhadzujúci pohľad z výšky (bubon blbosti, Kratochvíl ako belgický ovčák...) a naopak očakávanie "manekýnek, kterým by pod tričky svítily něžné hvězdy radosti"
tak to máme podobné pocity. dokonce myslím, že jsem tady už i herodeskou fantazii vraždění neviňátek i psal.
souhlasím s tím, že člověk se o sobě vždy dozví jen z řečí druhých. jsou-li součástí statistiky nebo jiného mluvního konceptu už je druhotné.
To vlastně vůbec není špatný. Kdybys takhle automaticky psal leta, zjistil bys pak pomocí statistiky, o co ti vlastně jde. Pak bys to jen přeskládal, doplnil a - takovou věc bych si já i koupil.