Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sehledání pozice
Autor
Josephina
mé milé zátiší je zaplněné
pilou kladivem
dřevem a kamením
nepopírám
můj život plyne
v souznění s řekou líně vlídně, s lidmi bojově
jsem na venkovské cestě, tu a tam s nezbytnou poutí za kopec
jsem na cestě od kočičí pružnosti k neohebné hmotě
cítím se historicky v radostné prdeli
10 názorů
Evženie Brambůrková
12. 11. 2017Taky to tak občas vidím. :-))) /T
sebedůvěra je velmi důležitá, až ti ji závidím, často důležitější než i dobře míněná kritika..
o, díky za kritiku (tvůj názor, ale nejsi já) - a řeka? "moje" řeka je pro mě to nejpodstatnější, jsem u ní zrozena, jejími vodami pokřtěna a těsně u ní žiju! (ale to bys musel znát můj život, a ano, jsem poeticky nekorektní, nebudu uhlazeně asertivní bez radostné pointy, bejby)
Pro mne by mnohem lépe a formálně čistěji vyzněla její stručnější podoba, viz. dále, kde zachovávám výhradně tvé verše a vynechávám nadbytečnosti. Např. obraz s řekou je jen klišovitým zkrášlením a poslední verš zbytečně expresionisticky a až příliš civilně jen potvrzuje naopak hezký obraz s daleko širším vyzněním o neohebné hmotě. Velmi se mi také líbí stejně široký obraz s poutí za kopec.
mé milé zátiší je zaplněné
pilou kladivem
dřevem a kamenímnepopírám
můj život plyne
líně, s lidmi bojově
jsem na venkovské cestě, tu a tam s nezbytnou poutí za kopec
jsem na cestě od kočičí pružnosti k neohebné hmotě