Pírko

Dva staříci sedí na oprýskané lavici a pozorují tok řeky.

Zčistajasna vylétne z vody pírko a kolébavým pohybem letící kachny, prolétává před očima staříků.  Chvíli letí nahoru a pak klesá a těsně nad hladinou opět vzlétne.

„Vypadá jako živé, jako by mělo svou vůli, viďte?“

„Ale Pepo“ pravil stařec a zapřel se o svou hůl:

  „Pohyb pírka závisí na větru…

vítr závisí na teplotě vzduchu

teplota vzduchu je tvořena Sluncem

Slunce by nemohlo existovat bez Gravitace

a kde by byla Gravitace, nebýt Černé díry, ve které se roztáčí Vesmír.“

 „Františku“ pravil druhý stařík. „Já si stejně myslím, že to pírko o sobě ví. Podívej, jak tančí, to nemůže být náhoda.“