Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seO sněhulákovi
17. 01. 2018
2
7
732
Autor
Ozzozorba
„Och! Kape mi z nosu, asi jsem nemocný.“ Pravil sněhulák, bílý jako sníh.
„Kape ti i z uší, a voda ti teče za šálu.“ Pískal ptáček na větvi.
„Vždyť to sluníčko dnes tak hřeje! Potím se. Šel bych k doktorovi, ale místo nohou mám kouli. Ptáčku zpěváčku, nemůžeš mi prosím, prosím nějakého doktora obstarat. Ať se na chudáčka sněhuláčka přijde podívat. Je to přece povinnost každého doktora, starat se o nemocné.“
Ptáček s červenou hlavičkou odletěl a za chvilku se vracel s vránou.
„Kráá kráá, těžký případ. Je jaro! To je malér.“ Pravila vrána a pokračovala „sněhuláčku milý, trpíš chorobou, která se nedá vyléčit.“
7 názorů
Pripojuji se k diagnóze urcené MUDr. Vránou. (kapku nostalgický úsmev pri vzpomínce na výstavbu snehuláku v detství)
Život je krásný právě proto, že existuje smrt. Ano dítě v nás je nesmrtelné. Je to věčná touha člověka dostat se "Za Zrcadlo."
Opravdu dobré. Dobré! Pěkně jsi to promyslel.
Svatá pravda o Tvé definici lidského myšlení dítěte. Je to mnohdy to jediné dítě v nás, které nás nikdy neopustí !
Člověk by měl zůstat dítětem pořád. Ovšem nepleť si to s dětinskostí, která je velmi častá. Být dospělým a zároveň dítětem je velká vzácnost.
gabi tá istá
17. 01. 2018v kategórii Písmáci dětem by to bolo fajn