Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

popolcová streda

14. 02. 2018

903

Autor

Slavomir Mily

Popolcová streda

na sinavých pláňach potulujúce sa bytosti

kráčajú ľahšie, výživnejšie do kopcov

jazyky snehu ich obzerajú do seba

nedokážu použiť dutinky tráv, kde tu vidieť

červené plody po odchádzajúcej jeseni

tancuješ holými nohami na hrane ľadu

a Otec, hokejista práve presvišťal okolo,

pri brzdení ti robí pichľavé slzy

Ó, Matka

požehnaná darúvaš breviár, položivím tvorom, budovám,

stromom živo spievajú z rúk kuviky

a všetky plesne, listy, škrupiny uzatvára tupý vietor

do štvorcov po lete

stále mŕtvy, ktosi, čo ťa brával na kolená

zanechal v mysli, duši odtlačok nekonečného Boha

tušiac, veriac, že ťa ochráni pred sterilným vzduchom

a prázdnotou tratiacou sa niekde medzi hemisférami polosveta

teraz už jasne vidíme budúcnosť, špirály po schodoch prehadzujú hmotu

ako dáku loptu v rukách dieťaťa

čo sa cyklicky rodí v lineárnom čase

fialové telo ani v náznakoch nenecháva odtlačok v zrkadle

6 názorů

Takhle probíhají sny, aspoň některé - v nepřetržité řadě se střídajií v rychlém sledu skutečnosti a děje, které spolu přímo nesouvisí. Jsou ovšem zdrojem inspirací k psaní právě proto, že přece jen měli bývalí vládcové pravdu v tom, že vše souvisí se vším... (:-D *