Jajdulen a Mladenka

Jajdulen a Mladenka

Jajdulen, černohorský junák, jemuž bylo úkolem klást dynamit na koleje spojující nepřátelská města. Jako všichni muži od Jadranu i Jajdulen byl krásný a obvykle přicházel celý v černém; ženy vlhly, jen jak ho popatřily; on ale více než pro lásku horoval pro dynamit. Tak to šlo dlouhou dobu.

Pak ale potkal Mladenku. Dívku z oblasti Prokletých hor, neobyčejně krásnou, což z ní mezi balkánskými ženami činilo výjimku. Okamžitě k ní pojal lásku.

Mladenka milovala dlouhé cesty vlakem. Pozorovala krajinu s nesmírně krásným, světaboly mužů zklidňujícím úsměvem. Kolem se míhaly zelenavé kopce, divoké srázy, klikatící se řeky, pastevci, louky plné květů a - muž celý v černém. A zbyl po ní kráter. A ze slz junáka laguna smutku.

Tako ide ljubav na Balkáně.

K výročí svou čůjing gam

Byl den jako dnes. Kvetly šeříky, děti chodily do škol a na lucerně visel kolaborant Lampička. Z dálky hučely motory tanků, ocelové pásy dělaly díry do asfaltu, v kterých se pak po dešti zabydleli čolci. Ženám vlhly oči, když mladí rangers sundávali šátky a odhalovali americkou krásu. Taky děti z toho občas byly. A generál Patton nad tím vším žvýkal svou čůjing gam a bohorovně se usmíval do kamer.

V stínu tělocvičny

V stínu tělocvičny boxer Osička píše básně. A polední pijáci piva vstupují do třetího dějství opilosti. Konopné květiny vydávají lepkavou zvěst blažencům, jimž zástupci lidu již pletou oprátku z paragrafů. Dívky se teprve probouzejí a žádají kakao, nebo šampaňské, podle svého gusta. A muži rozšumí stěny moseru, rozvoní plecháčky, neboť láska. A boxer Osička o tom píše báseň v stínu tělocvičny.

Fedor a Radkin

Jsou otázky, které nad námi stojí jako věčné enigma. A jsou na světě jen dva lidé, kteří vědí všechno: Fedor Gál a Radkin Honzák. "Tak ty prý víš uplně všechno," řekla medovým tónem erosenka Klára a přitiskla zadnici k vousaté tváři pana Fedora. Hypnotizován hlubokým pohledem černého oka a mrzkým pachem hříchu myslitel vydechl své sebejisté "jo". „No, uvidíme,“ neslyšel už v sevření kyprého pozadí odpověď své božské laskavice pan Fedor. A dole u baru už čekal pan Radkin, ve stoje jak enigma.