prečo práve ja?

fjorda ... ďakujem***

Nadherny

Tvá krásná poezie tě zbaví všech tvých chmur.Tvoř! A raduj se ze všech možných drobností.Každým dnem ti bude líp po celý nový rok. 

sirupček, to nemusíš ... ja tu už desať dní bojujem s pieskom  v žlčovode, nemôžem sa hýbať, záhrada stojí a bujnie a ak nechcem večer čučať pod dekou s omrznutým nosom, tak si musím deň čo deň napíliť a nasekať trochu dreva do pece ... tiež tu mám čudné hromádky po druhom bývalom a premnožené žihľavy a javory ... život je krásny ... pozdravujem všetky nekonečná a mladý javor

Ano, to souvisí. Fyzicky náročná práce s náročností objevování nových horizontů souvisí velmi hluboce. I když tomu rozumem nerozumím ani trochu, ze zkušenosti vím, že práci v jejím účinku nic nenahradí. Moje tělo mne má rádo, jen pokud mu toto dopřávám a neptá se, jestli to chci a nebo mohu. Prostě máknout si je jak dýchat z hluboka a přelétat hřebeny hor.

A když už musíš něco změnit tak, že to někoho stojí život, nesmíš toho litovat, ale prostě vědět, že jednou stejně tak někdo může zasáhnout do tvého života. A taky to nebude potřeba zahalit do smutku nebo lítosti, ale prostě do skutku, za který bereš zodpovědnost a tím to končí. Proto se mi tady ta báseň tak líbí. Protože báseň o chvílích na pokraji smrti má tu sílu toho okamžiku, kde vládne jen vůle a síla. A dějí se zázraky, pro které nejsou slova. Bez přítomnosti smrti není žádný úžas ani tajemství. A u kormidla je intensita. Mám za to, že o tomto jsi chtěla psát, jak jsi s večerem brala do rukou životy těch, co rostou na Tvé zahradě.

Sirup a Lišaj

Omlouvám se, je pravda, že jsem vnímal tvou reakci ironicky, teď vnímám ten lehčí tón i s Tvým výkřikem. Rád by jsem tedy tvůj den proměnil do zcela jiné atmosféry a odlehčil tomuto večernímu setkání, protože .. skutečně jsem pochopil, že se Ti báseň opravdu líbí ... a je v ní opravdu dost vrstev pro kohokoli, kdo se jimi chce provést.  A s prací a s živly na zahradě je jistě ještě více strhující :)

tak toto ma potešilo, hádam ste sa už pod mojou básňou udobrili, želám pekný večer vospolok

-sirup a lišaj

Pro mne vzácnost, ty si vystačíš se svou povrchností. Prostě se tak nějak podobáš těm, co je žene doba do toho měřit všechno sebou samým.

celkom iste aj s vlakmi ... vlakom sa rada vzďaľujem a približujem, nezáleží na tom odkiaľ a kam

Je podobná momentom

premostenia

dvoch ohromujúco vzdialených

sfér

To zní ve svém tichu opravdu mistrovsky harmonicky (v kontextu celé básně). A působí přímo ve vesmírné úrovni, stejně jak v té jemné vnitřní. Když se jedná o dotek smrti není se dál na co ptát..

fakt hraješ na hoboj?