Zlatá slova

Hanko,

jsem moc rád, že se ti má haiku líbí. Moc ti děkuji za pochvalná slova. Kategorii haiku se ale věnuji pouze čas od času. Píšu hlavně vázané verše,  pokouším se oživit různé typy sonetu a chci je přenést je do naší současnosti. Kromě anglických sonetů chci zapojit do hry i jiné typy sonetů.

Právě se o to pokouším v kritikách pod cyklem o Allenu Ginsbergovi.

haiku je pre mňa niečo, čo ani neskúšam, oceňujem tých, čo sú v ňom skvelí...a najmä, keď im rozumiem a Tvoje sú proste úžasné...a tu aj debata...

Díky,Poldjerry ,

ale možná tohle haiku funguje tak trochu i jako obyčejný český vtip,protože tolik tipů jsem právě u tohoto haiku nečekal. Já málokdy odhadnu , která haiku budou mít úspěch a která ne.

Spoustě haiku chybí jeden ze základních atributů - zenový štych. To tu opravdu neplatí...*

Jistě - vyrytá písmenka mohou mít různý způsob využití.

Hřbitovních haiku mám celou řadu. V jednom velkém městě mě zaujal starý židovský hřbitov,který se změnil v prales. Původně jistě velmi náklané náhrobky jsou zarostlé břečtanem,svídami a černými bezy,takže někde by člověk potřeboval mačetu,aby se vůbec dostal k hrobům.  Haiku s touto tématikou jsem nazval " Život po životě".

aké zmysluplné je vyrývať mená mŕtvych do kameňa hrobov!

Moc děkuji za típek,Backu.

Kolobajdo,

doufám,že detektiv Babočka v převleku za motýla na hřbitově něco zjistí.

Josephino,

babočce nemůžeš nic vyčítat.Neumí číst mezi řádky.

Diano,

díky za hvězdičku. Babočka se vyhřívá i na hvězdičkách a na křížcích.

je to babočka zvrhlice!

sorry, ale bez hlubší kritiky: A na hřbitově se vyhřívá detektiv Babočka.../**

Taky dobrý zásek (srpem) .Díky.  A moc mě bude zajímat tvůj názor na identitu ARNOKULTA.

 Srp nový výjev

na poli posečeno

ubohá sklizeň

Zajímavý obraz - spojení pomíjivosti a věčnosti, života a smrti, pestrobarevnosti a šedi, tepla a chladu, okázalosti a jednoduchosti...

Jistě. Tvrdá škola zenu používá nástroj,kterému se říká "zenová hůl".Mistr touto holí mlátí zenové mnihy po vyholených hlavách dokud tito nezmoudří a neprožijí raději v sebeobraně satori. Ale majznout tě holí po hlavě může ledakdo. Ani to nemusí být zenový mistr a - také se ti může v hlavě rozsvítit.

možná se dá k nějaké formě zenu dospět i zcela mimoděk, bez studia filosofie... životní zkušeností.

Pokud by ses o skutečných haiku chtěla něco opravdu dovědět,doporučoval bych ti pro začátek prostudova filosofickou antologii Zen 1-8 od nakladatelství Cadpress. Haiku je zde tématem pouze okrajovým ,ale myslím,že seznámit se před studiem japonských haiku se zenovou filosofií je nezbytné.

Aleší,

tys na to kápl ! Jedna ze sad mých hřbitovních haiku se přesně takto jmenuje : "Posmrtný život". Jako předkrm ti jedno z těch haiku posílám :

(Posmrtný život)

Opuštěný hrob -

Břečtan se zvolna plazí

k dalším náhrobkům

Že haiku vycházejí jen z osobních prožitků,to je pouze postmoderní mýtus.Postmoderna si chce přivlastnit kategorii,která je jejím naprostým protikladem. Skutečnost je naopak taková,že v základu haiku stojí zenová filosofie,nebot´ zakladatel haiku byl zenový mnich Bašó,což byl též samuraj z velmi starého rodu. Původním povoláním byl Bašó učitel a vychvatel feudálního synka(z našeho pohledu bychom asi řekli mladého prince),takže byl hlasatelem japonské tradice spojení meče a pera.

Haiku,která zde můžeš číst,včetně těch mých,nemají ve skutečnosti s japonskými haiku nic společného. Ale proč nevytvořit nějaké nové specificky české haiku ?

osidlování hrobů je jasným důkazem posmrtného života...:o)

Qíčalko,

tohle haiku je autentické. Na hřbitůvku,o kterém píšu,se babočky opravdu na pomnících vyhřívají. Mám plný šuplík haiku o tom,jak život okamžitě osidluje hroby.A čím jsou hroby starší a zanedbanější,tím více života na nich lze nalézt.

Aleši,

moc děkuji za krásnou variaci.

Qíčalko,

nikdy jsem nebyl babočkou,ale myslím si,že moc nemyslí,jen si ráda sedá na vyhřáté kamení a zlatá písmenka se pěkně lesknou a možná se na nich může nožkami lépe přichytit než na okolní hladké žule.Myslím,že babočka je asi tvor dosti emocionální a řídí se hlavně svými pocity a rodovými tradicemi.

tady je každý

zapsán do historie

písmem ve zlatě