První

Na polích se pasou stíny letních mraků
kolem muk a stromů ubíhá mi cesta
a z nebe jsou slyšet zpěvy věčných vlaků
tráva ruce spíná stvol jí zdobí hvězda.

Kalužiny očí ve tváři ti zbyly
kolem nich ti prsty doteků teď kráčí 
z nich ti kapky slzí v noci zapršely
to nic to jen duše křídla měla ptačí.

A obilí ještě na nohou se vlní  
vítr kreslí kruhy v klasech na hladině 
ryba ticha všechna přání právě plní 
nepromluvíš - ona nikdy nezahyne.

Po dešti tvém tělo ránem krásně voní
jako Chanel včera ze svlečených šatů
a čas běží k smrti vteřin tikot roní 
paprsek dne první daruji ti v zlatu.