Vzpomínky základního kamene

Jsem základní kámen Národního divadla. Řeknu vám, to byla sláva, když jsem se narodil! Bylo to přesně 16. května 1868. Hlavní osobou, která to asi zavinila, byl František Palacký, ten to totiž celé už v roce 1845 vymyslel. No, a potom se na budovu nového českého divadla dělaly sbírky. Přispívali bohatí i chudí, z Čech i ze světa. Já jsem si nejvíc zapamatoval jistou malou Otylku, která hned na začátku přispěla jedním zlatým. A kdyby jen to! Ona pak v Národním divadle i hrála. Otýlie Sklenářová-Malá. Těch lidí, co na stavbě a na výzdobě divadla pracovalo! Pamatuju si tu slavnostní událost při otevření v červnu 1881. Tedy věčná škoda toho požáru v létě, viděl jsem to dost černě. Ale Češi mě mile překvapili. Divadlo obnovili a dodnes tam hrají, zpívají a tančí ti nejlepší z nejlepších. Za ta léta jsem zaslechl jména Smetana, Janáček, Vojan, Destinnová, Haken, Höger, Medřická, Hrušínský…