Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Poslední neandrtálská žena

20. 09. 2018
7
5
696
Autor
Movsar

Poslední neandrtálská žena

V Neoluxoru rozhlasem nabízejí knihy. Nejprve titul Sexy chaotička; tuhle knihu by prý měla mít každá. A pak Poslední neandrtálskou ženu. Volil bych druhou. Chaos tenkrát ještě nebyl téma, ale sexy ženská určitě ano. Nejspíš i ona vešla do písní a hliněných figurek poblouzněných milců. „Smála se, když usedala svou stydkou mohutnicí na tvář posledního neandrtálského muže?“ ptám se. „Kupte si ji,“ usmívá se prodavačka.


Tři slunce na obzoru

Seděly proti slunci, které zářijovým kvapem mizelo k horizontu; rozprávěly kdoví o čem. Seděl jsem za nimi a pozoroval jejich siluety. Dvě oblá slunce v bocích, stehna vychýlená do stran v úhlu znamenajícím rozkoš, smrt i zrození. Seděl jsem za nimi tiše jak nemluvňátko, jak šelma větřící laně. Do nozder mi padala vůně mléka a uspávala, stejně jako pach zpoceného klína, který dráždí k zběsilosti.


Mohutná broskvice

Silnými stehny sevřela nafukovací lehátko, takže vypadala jako slavná Boucherova madame Pompadour v polštářích. Slunci a mužům kolem směle vystavila tučnou záplavu svého těla. Černé plavky uvízlé v rozsedlině zadku byly jen nepatrnou stopou po mravnosti. Rokoková lady na pláži.

Pak poodešla pod strom, podobně urostlý jako ona sama, aby víc nevrhala široký stín. A jedla broskvi. Šťáva jí stékala po rtech a z nich kapala rovnou do klína. Muž s velikým břichem hbitě se ztopořil ze své osušky, přispěchal k mohutné broskvici a jal se ji lízat. Ryčel u toho slastí jak žíznivý kůň, jemuž dali pít. Chtěl ji jen uchránit před vosami, ten dobrák.


Krajky bez cavyků

Malá prdelatá holka nedělá cavyky, opaluje se v krajkových kalhotkách sporé velikosti a nahoře bez. Dá si sprchu a zmáčí si ten kousek látky, až jí z toho zprůsvitní klín. Působí to rychleji než alkohol těžkých vín.


Culíkatá

Culíkatá holčička s prsatou maminkou a s tatínkem. Jedou někam tramvají, podvečerem, koncem srpna. Holčičce se v tramvaji líbí, tak moc, že rodičům tiskne pusu. Je modrooká a buclatá, jednou bude jako máma. A je bezprostřední, sedne si k dvěma psiskům tetované holky a mazlí je. A pak se prohýbá v bocích, které se jí už kulatí, a sáhne si do prdýlky, co se už taky kulatí. Jednou bude jako máma.


5 názorů

K3
24. 09. 2018
Dát tip

Jako kdyby to bylo napsané trochu na truc, po kritické zmínce o "přeprdelkování."

Jenže já se taky dívám kolem sebe a když jsme se jezdili koupat, přesně tak jsem to viděl. Některé jsou hrdé na své slovanství a ve jménu věstonické venuše to dávají na odiv, a jiné zase schovají svou krásu aby nebyla vidět. Tak to je. Ale kdo ví, co by napsaly ony o nás:).


Josephina
21. 09. 2018
Dát tip

ty jsi tak cynicky roztomilý! markýzi ...


agáta5
20. 09. 2018
Dát tip

zanechám jen úsměv :)


mND
20. 09. 2018
Dát tip

Já ti něco povím movsare. Každej kdo něco píše je u mě hrdina. Jen se otevřít, i kdyby anonymně, to prostě něco chce a takhle musim brát i tebe. I ty odvádíš nějakou práci, a kdybych si já myslel, že je to všechno strašně slizký, pořád je to tvorba, činnost Člověka Snažícího.


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru