Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seo Mizérii a kořenech mandragory
Autor
agáta5
David nikdy nepřemýšlel, proč ten králík neutíká, jen poskakuje kolem boudičky. Věděla, že ho svoboda děsí, stejně jako neposekaná tráva. Nakonec oba stejně zmizeli rozbitou plaňkou v plotě a ona se děsila volnosti, která tu po nich zbyla. Netušila, že stačí natáhnout drát od domu k vratům a sledovat, jak bude stínat hlavy…
Ještě dlouho se snažila prosmýknout laťkou do polí, kde spočinuly po náletu dravcem, králíčkovy bílé kůstky. Přes velký zadek to nešlo. Vzala hrábě a kosti stáhla k plotu. Zem zůstala učesaná do pěšinek, do kterých Mizérie se smutným klaunem plivali peří…
Do kostí navrtala otvory. Navlékla je na nit. Jedna byla jiná. Vzala knihu anatomie a zjistila, že je to lidský ukazovák. Davide? Když se jí otřel o nohu černý kocour, vyskočila na parapet a roztáhla paže. Nejen kosti jsou nestoudně obnaženy, uvědomila si při pohledu na nahé předloktí. A ty čáry jako prošlé obojky koček. Otevřela okno a vyletěla do tmy…
Už dávno nepálí čarodějnice na hranicích, protože je nikdo nehledá. Naučily se vytahovat teplo z krbovek v útulných domech a létat na opuštěných místech. Přivykly cestě zpět, kdy tančí, ve vlasech jim o sebe ťukají všelijaké kosti a z nebe padají andělé. Zem je popraskaná od pat a polyká peří. Někdo tomu říká Mizérie. Nakonec se všechny rány zacelí a ulice je zrcadlo, po kterém kloužou děti až k hospodě. Hvězdy teskně blikají do oken a někde hodně, hodně nahoře proletí kometa…
Někdy ji vídám na odvrácené straně měsíce
jak obrací kapsy naruby
Ze záhybů
vytáhne chrliče
a na zem jako provazy
prší kořeny mandragory
lidé chodí jako baletky po špičkách
a mají se doopravdy rádi
netrvá to dlouho
ale…
Davide, to není vítr
jen chvění v nás jak se chystá na přeháňku
a kout
je prázdný
33 názorů
Za me hmatatelnejsi koncept nez v pripade volneho verse. Citim zde zamer a vysledek neni tolik rozcepyreny. Obrazu mnoho. Je to tezka palba. Souhlasim s a2a2a, ze to muze byt uz lehce pres caru. Ja ti to tady ale sezral. I kdyz ten hreben... ten se jeste bude hodit :-) treba priste.
aleš-novák
14. 12. 2018je dobře, že z té chvály nejsi nesvá...:o)
:) alešu, to je lepší jak deset doktorů tyhle řádky :) ponasnažím se být svá i vaše :)
aleš-novák
14. 12. 2018čím víc budeš svá, tím víc budeš naše...:o)
Agátko, vždyť jsem tipoval právě tu odvahu jít za hranice zažitého, je to dobrý i nezbytný přístup, nejde mi o svazování jako spíše o míru citu pro to, kdy je třeba upřednostnit čtenáře, kterému a pro kterého píšeme. U tebe to však vnímám pozitivně jako hledání s jistotou, že najdeš, a protože umíš, cíleně provokují zpětnou vazbou. Vím, že budeš vždy svá, ale když já si přeji, abys byla ještě více i “naše”.
Agátko, vždyť jsem tipoval právě tu odvahu jít za hranice zažitého, je to dobrý i nezbytný přístup, nejde mi o svazování jako spíše o míru citu pro to, kdy je třeba upřednostnit čtenáře, kterému a pro kterého píšeme. U tebe to však vnímám pozitivně jako hledání s jistotou, že najdeš, a protože umíš, cíleně provokují zpětnou vazbou. Vím, že budeš vždy svá, ale když já si přeji, abys byla ještě více i “naše”.
Jirko, asi máš pravdu... ale neztratilo by se potom právě TO :)
víš, tohle je spíš psaní pro čarodějky, ta fantazie a krok až do absurdity občas že můžu, rozlet, rozpřah... neskutečné věci, které míchám s realitou, i když se to zdá pošahaný.. pro mě je to určitý projev vzdoru, zažitého... nevím, špatně se to popisuje :) psaní je pro mě volnost, vypuštění a někdy i halabala... a svázat tohle všechno? hm.....
děkuju :)
Často mne při čtení textů, které v dobrém míří za hranice zažitého, napadá, zda, když už autor disponuje odvahou i obrazotvorností, by neměl trošičku ubrat páry a věci uspořádat a být místy méně náročný na mozkové závity čtenáře, aby v plné míře dopřál zážitek z hudebnosti slova.
Už jsem ti jednou napsal, že máš stejně skvělé předpoklady jak pro poezii tak i prózu, jen trošičku hřebene do těch rozevlátých vlasů. Tip za odvahu jít za hranice zažitého
koukám, že jsem vás potěšila... tak to mám radost. Rum burákovi posílám hebký vlas a divnou múzu :)
yss, ta báseň je tam docela důležitá.. proč se mají lidé o svátcích víc rádi, aby se vědělo konečně :)
ty časy jsou trošku matoucí, ale to moje pero si je klidně dává dohromady a mým starým uším pořád ladí. Určitě by některá spojení mohla být tvořena jinak, ale pak by celek možná už nebyl takový, jak jsem zamýšlela. Nechce se mi do dílka zasahovat, když oslovilo tolik lidí, ale určitě s tebou souhlasím, že mírná úprava by neškodila :)
a jsem ráda, že jsem tě příjemně překvapila...
kočko, neboj, jak máš kočku, je všechno v naprostém pořádku :)
všem moc díky za čtení :)
Evženie Brambůrková
12. 12. 2018Moc se mi líbí. /T
Tuná som mala menší problém hneď v úvode...
David nikdy nepremýšlel, proč ten králík neutíká, jen poskakuje kolem boudičky. Věděla, že ho svoboda děsí
/ buď by som tú druhú vetu dala do nového odstavca, lebo na prvý pohľad som sa nevedela hneď zorientovať... / Trochu mi zaškrípalo aj pri konci
Nakonec se všechny rány zacelí a ulice je zrcadlo, po kterém kloužou / lzacelí- je / nedržalo mi to čas.. ulice bude, ulice se stane.../
A ty čáry jako prošlé obojky koček. / na A ty čáry- výslovne sa mi žiadal akcent, niečo s výkričníkom.../
To iba také jemné postrehy z textu. Inak, dnes som príjemné prekvapená, osobne mám rada takú neohraničenú rovinu, kde je široký priestor na čitateľovu predstavivosť. Chválim, pekne podané obrazy,gradáciu, prácu so slovom,žiaden pevný priestor a potom úplné zabednenie / v dobrom /. Pre mńa už ten záver v podobe verša bol asi len takým vizuálnym ukončením, osobne mi nechýbal. Poloha prozy ti sedela veľmi dobre. Pekné.
Protože jsem čaroděj (Rum burák) druhé kategorie, tak se do magie nevlípám. Ale vnímám Tvé pěkné "formule." Potěšilas mě.
Já si ji najdu, smajlík potemnělého hlasu málem jak od Smrtě.
No máš recht, cvičit se s nimi musí! Je to na páteř skorem jak jóga.
tak já jednou za sto let použiju kouzlo romantických vizí viz, abych nezapomněla, cvičení je cvičení... ale nezabírá moc.. takže nakonec u těch žab končím vždycky taky :) a ještě u muřích noh a pavoučích ještě radši... mňam ... četla jsi vůbec moji prvotinu o čarování??? devátá báseň v řadě - bacha na úplněk :) hymna všech čarodějnic na písmáku!
Jo, tak komínů máme dost, těch snad máme víc než metrů čtverečních, aspoň uctíme.
Mám samozřejmě i černou Kočku, sňatkovej podvodník patří Malé, to víš, je ještě plná romantických vizí o tudlenc tý lásce a podobnejch pofidérních kouzlech s omezenou a diskutabilní oučinností. Já, stará semetrika už nedám dopustit na nejdřevnější klasiku. Má tůň je plná chcíplejch Žab.
dycinky spolykáním... se hezky zacelí a je jako zrcadýlko, ve kterém si můžeme prohlížet bradavice... kocoura bereme svýho "černýho" a hulit budu za komínem...s větrem
Ag, ovšem nevím, nevím, zda budeš ochotna přijmout funkci v přezkušovací komisi a dorazit na slet (Malá bude mít 127,5 roku), páč v mý tůni smí hulit jenom komín, a i na ten jsem pak po ježibabsku dóst nerudná. Rozpačitý plachý smajlík.
Každopádně Ondru vem klidně s sebou, krom Abraxase a kocoura ve smokingu nemáme dosud ženicha a pod kotlem se rozdělávat nechystám, bělení kostí bych přátelsky odložila až do případného rozvodu...
Zvědavý dotaz: Mizérií plivané peří následně zem dycinky pohltí spolykáním? Ptám se, páč jako... supr ouklidová know-how!
silene :))) se tady čarodějnicky úplně rozplývám blahem... další divoška do klubíku :))
Ag, tak tohle čarování mě plně oslovilo, kořeny nevyplety, naopak protahují oddenky pod rozpadající se plůtek mého zanedbaného stavení.
Diano, ano je podivná a tak je to správně, není jen všechno krásné a průzračné :)
aleš-novák
12. 12. 2018skoro jako šamanské zaříkávání...znaková řeč kouřových signálů...