Boží vůle

Boží vůle
K mému seznámení s Danou došlo zdánlivě úplně obvyklým způsobem, na obvyklém místě. Na infekčním oddělení krajské nemocnice, kde jsme byli se jedním členem posádkového útvaru dočasně ubytováni jako bacilonosiči spály.
„Otočte se na pravý bok, trochu to píchne,“ byla její první laskavá slova, která jsem od ní slyšel. Potom jsem již jen cítil, jak mě potírá dezinfekčním roztokem a následně vpichuje jehlu do levého boku.

Klapoklidez

Klapoklidez
Lze předpokládat, že kostrbatý název povídky vyvolá určitou nejistotu, o čem to vlastně bude a co to znamená. Konec vše snadno vysvětlí. Poslechněte si nemravný příběh, kdy jen pouhá přítomnost jednoho, může způsobit bezesné noci druhému. Podobných událostí je dost, tento má jen vadu, že se na tu dobu už málokdo pamatuje.

Minerálkový večerní raut

Z knihy Malostranský hospodáři
Minerálkový večerní raut
Úkolu najít malou hospůdku, a domluvit setkání na minerálkovém posezení na protest proti ženám v hospodě u piva, se tentokrát ujal fotograf Chudoba s drogistou Boučkem. Obešli postupně Manifesto Market, moderní street food a kulturní zónu na Florenci, Cocovan boho karavan na Střeleckém ostrově, kde nabízejí skvělou kávu, wafle, limonády, restauraci Podolka s terasou v Podolí, kde se pokocháš krásným výhledem na plynoucí řeku Vltavu a Císařskou louku, kavárnu Čekárna na Výtoni, kde mají krásný vnitroblok se zelení a moc příjemně se tam sedí.
Nakonec, aby to bylo stylové, když jde o nealkoholické posezení, vybrali veganskou restauraci U červené řepy, nedaleko Petřínského areálu. Chtěli zkusit něco pro ně něco nepřirozeného, nedoporučeného, nevyzkoušeného, proti jejich zvyklostem.

Pomník

Pomník
Z knihy Malostranský hospodáři
Setkání v hospodě si vzali tentokrát na starost redaktor Kolda a fotograf Chudoba. Chtěli najít něco mimořádného a zajímavého a tak to vzali přes Valdštejnskou a U Schnelů. Bylo by to pěkné, prostředí vynikající a na vysoké úrovni. Ta výška je však odradila.

Holy Bible

Holy Bible
Jak bylo snadné získat sto korun za patnáct minut. Velmi lehce, jen vědět jak na to, mít v sobě dost drzosti a protivnou manželku, jízlivou, kousavou babiznu, která je schopná všeho. Nejlépe také bydlet v rušné ulici a plně využít období s počasím, kdy je každý rád v teple.
Když člověku jde z tlustého do tenkého, chápe se každé příležitosti a ztrácí rozvahu, soudnost i porovnání.

Pomník

Jeden z příběhů z nové knihy Malostranský hospodáři
Pomník
Setkání v hospodě si vzali tentokrát na starost redaktor Kolda a fotograf Chudoba. Chtěli najít něco mimořádného a zajímavého a tak to vzali přes Valdštejnskou a U Schnelů. Bylo by to pěkné, prostředí vynikající a na vysoké úrovni. Ta výška je však odradila.

Předrevoluční ombudsman

Předrevoluční ombudsman
Šel jsem z práce zamyšlený, proti pozdnímu odpolednímu proudu chodců, na zastávku tramvaje k Dětskému domu Na příkopech. Míjel jsem chodce, které jsem příliš nevnímal a těšil jsem se na teplou domácí večeři.
„Pane doktore, dobrý den. “ uslyšel jsem u proluky Myslbek nesmělý hlas za sebou.

Olivie

Olivie
Kolega Maršálek, s kterým sdílím kancelář na konci chodby našeho odboru technické kontroly, o mně tvrdí, že jsem typický ouřada, představitel zpohodlnělého rutinéra, zachovávajícího stejný denní rituál na začátku pracovní doby. Uvaří si turka, zapálí cigaretu LM, rozloží Dnes a zamyslí se. Výjimkou je pátek, kdy u kafe vyplňuje tiket Sportky. Tak mě charakterizuje koňadra jeden.

U Patrona to začalo

U Patrona to začalo
(příběh z knihy Malostranský hospodáři)
Dlouho se ke svým schůzkám hospodáři vyhýbali příliš známým restauracím, hledali spíše méně známé, útulné, historické, tradiční malostranské hospůdky. Při příležitosti kulatých narozenin pana Váši si přece jen vybrali důstojnější prostředí. Pana Vášu si všichni považovali. Nikoho ani nenapadlo, že je z nich nejstarší.

Strýček

Strýček
Krásný, klidný, slunný den, na modré obloze ani mráček. Teplo, chvílemi slabý vánek. Polední sváteční klid nerušil ani provoz kolem černošického nádraží. Chvíle odpočinku si lidé spokojeně užívali.

Deník stížnostníka

Deník stížnostníka
Moje milovaná manželka Jana se rozhodla pro generální úklid v šatně před malováním bytu. V těchto případech jsem nejraději odjížděl mimo domov z různých důvodů, hlavně daleko. Nejenom, že bych překážel malířům a úklidové četě, ale nesnášel jsem chození po různých kartonech a šplhání mezerami mezi odstaveným nábytkem. Naštěstí to nikdy netrvalo dlouho a za dva tři dny jsem se mohl vrátit a povinně chválit čistotou svítící omítku v příjemných odstínech béžové a jemně fialové barvy.

Tatínkové

Tatínkové
Je mnoho dětí, které žijí jen s maminkou, nebo s babičkou a dědečkem. Se svým tatínkem se vůbec nestýkají. Jednoduše tatínka buď nemají, nebo některé ho ani neznají. Ne, že by vůbec nebyl, ale po rozvodu zpravidla většina otců ztrácí zájem nebo možnost se s dětmi stýkat.

Pod mostem

Pod mostem (kapitola z připravované knihy Malostranský hospodáři)
Slyšíte-li, že někdo tráví volný čas odpočinkem nebo zábavou pod mostem, vybaví se vám většinou zpustlý, zapáchající bezdomovec s krabicovým vínem nebo pivem v ruce, přikrytý kartonem nebo starou dekou. Je to sice nejběžnější představa, ale tentokrát jde o něco docela jiného.
Vyhledáním hospůdky pro další schůzku Malostranských hospodářů byli pověření tentokrát redaktor Kolda a drogista Bouček. Postupně vyzkoušeli několik hospůdek v Karmelitské a Mostecké, až jedno pěkné odpoledne se prošli Saskou ulicí a padla jim do oka zahradní restaurace pod čtrnáctým obloukem Karlova mostu, která se jim velmi zalíbila.

Opět spolu

Opět spolu (kapitola z knihy Malostranský hospodáři)
Malostranský podloubníci chodili rozpačitě kolem opravovaného domu v podloubí jen krátce. Určitě nechtěli skončit se svými pravidelnými schůzkami. Byla to jejich dlouholetá tradice od studentských časů Malostranských hrabat z hospody Na prádle při rock’n’rollu až po schůzky v podloubí.
Podle návrhu pana Váši se podloubníci rozhodli, že se svými schůzkami budou pokračovat trochu jiným způsobem, než tomu bylo v hospůdce v podloubí.

Edovy pokusy

Edovy pokusy
Poněkud nejistě se tvářil pan Váša, když vysvětloval, čemu se podloubníci, dnes již vlastně malostranský hospodáři, měli věnovat při příštím setkání. V hospůdce U prasklého soudku se domluvil s vrchním Klokočkou, že u nich v salónku provede jeho synovec Eda menší experiment s vážením členů společnosti malostranských hospodářů. Samozřejmě, že užívání salónku zaplatí, aby neměl podnik nějakou ztrátu. Návrh pana Váši byl zpočátku velmi diskutován, jak z hlediska možnosti něco takového provádět a k čemu budou vlastně výsledky vážení sloužit.

Pomáhali jsme babičce

Pomáhali jsme babičce
V některých kulturách je stáří vnímáno jako něco velmi cenného. Lidé ho spojují s hodnotami jako zralost, laskavost, moudrost a dobrota. Je ale také připomínkou, že náš čas se neúprosně zkracuje. Pokročilý věk s sebou nevyhnutelně nese zhoršování zdraví i duševních schopností.

Bohouš

Bohouš
Bohouš vyrůstal v chudých poměrech se dvěma mladšími sestrami. Táta pracoval na šachtě jako topič na parním bagru a po šichtě pomáhal mámě v hospodě, kde byla zaměstnaná jako správkyně pivovarské hospody. Příliš času věnovat se dětem rodičům nezbývalo. Žili skromně.

Kyvadélko

Kyvadélko
Již od útlého dětství jsem na sobě postupně shledávala některé zvláštní vlastnosti. Například.
Místo smíchu jsem brečela a místo pláče jsem se chechtala. Na své okolí jsem tím působila dost provokativně.

Kam s tím?

Kam s tím .
Kam s tím. What to do with it. Wohin damit.

Věk hříšné nevinnosti

Věk hříšné nevinnosti
Eda prožil, lépe řečeno přežil, základku jako řidič. Měl štěstí, že si ho vybral velitel útvaru a stal se jeho řidičem. Požíval mnoho výhod a prakticky se výcviku, trenýrovek, ranních rozcviček, školení a prohlídek u dopravní čety nezúčastňoval. Zvykl si na své mimořádné postavení a také se podle toho často choval.

Kyselina mravenčí

Kyselina mravenčí
K mému seznámení s Danou došlo úplně obvyklým způsobem, na obvyklém místě. Na infekčním oddělení krajské nemocnice, kde jsem byl ubytován jako bacilonosič spály.
„Otočte se na pravý bok, trochu to píchne,“ byla její první laskavá slova, která jsem od ní slyšel. Potom jsem již jen cítil, jak mě potírá desinfekčním roztokem a následně vpichuje jehlu do levého boku.

Ve spárech obskuranta

Ve spárech obskuranta
Jednoho večera se mi udělalo nevolno, špatně, blbě, řekl by laik. Když pro mě přijela rychlá sanitka byl můj stav pochopitelně diagnostikován odborněji. …………………….
Ve stavu, kdy jsem měl na hřbetě ruky vypreparovanou kanylu se šlaufkem, a nevěděl jsem kam mě vezou, už o nic z mého pohledu nešlo.

Pochod padlých

Pochod padlých
Několik tříd Jedenáctileté střední školy z žižkovské Jeseniovky bylo pozváno na dopolední snímkování do zdravotnického střediska v rámci prevence tbc. Třídní profesor deváté b, Paloušek, měl v učebním plánu na tento den ještě v hodině mateřského jazyka písemku na téma: „Amerického brouka zlikvidujeme“.
Pokud by došlo při snímkování k většímu zdržení a na písemku nebude dost času, písemka by se nepsala. To třída pochopila rychle, čím více času bude nutno věnovat snímkování, tím méně času zbude na písemku.

Pochoutka v županu

Pochoutka v županu.
Pochoutky jsou zpravidla jídla velmi oblíbená, přinášející pocit slasti až vrchol blaha. Jedna z jejich žádoucích vlastností je také stravitelnost. Možná si řeknete, že je to úplně zbytečná poznámka.

Rentgen

Rentgen
Když Wilhelm Conrad Röntgen, německý fyzik, který 8. listopadu 1895 objevil působení elektromagnetického záření s krátkou vlnovou délkou, jenž nazval paprsky X, netušil, co to pro lidi bude po všech stránkách znamenat.
Obecně se předpokládá, že jakékoliv lékařské ozáření, včetně vyšetření s pomocí rentgenového záření, může být použito jen tam, kde felčar potřebuje zjistit nějaký zdravotní problém a nechce pacienta rozřezat. Například u podezření na zlomeninu, nebo zjistit, proč chudáka pacienta stále bolí hlava, proč mu otékají nohy, nebo, a to je nejhorší, jestli nemá nádor.

Čipovaná reduktariánka

Čipovaná reduktariánka (Homotchipus reductarianus)
Nechtěně a zcela náhodně jsem v mé oblíbené malostranské kavárně vyslechl rozhovor dvou dívek. Podle jejich debaty a notebooků, které měly na stolku, to byly asi studentky filozofické fakulty UK. Zpočátku jsem příliš nerozuměl o čem se baví, ale když jsem zaslechl jejich slova o vegetariánství a veganství a spor o užitečnosti tohoto způsobu stravování, zpozorněl jsem. Sám jsem žádnou zkušenost v tomto směru neměl, spíše jsem znal vtipy, ale jaký je v tom rozdíl, jsem netušil.

Podivná sebevražda

Podivná sebevražda
Schylovalo se k večeru a mohutná ministerská budova na nábřeží se vyprázdnila. Okna postupně potemněla nudnou prázdnotou, nádvoří osiřela, většina služebních automobilů již byla za staženými roletami garáží. Zůstávalo jen několik úředních opozdilců a služba na vrátnicích, kterou drželi příslušníci Ozbrojené stráže ochrany železnice.
Obvyklý ruch zůstával jen v přízemních místnostech pohotovosti, kde bděli nad celým rozsáhlým areálem údržbáři a obsluha ústředny.

Úspory

Úspory
Zateplený panelák se probouzel do sychravého podzimního dne a bylo slyšet bouchání dveří, kroky na schodišti i šumění projíždějícího výtahu.
„Dobré ráno sousede, vypadáte dobře, spokojeně. “ pozdravil inženýr Dubský pana Hlaváčka, který bydlel v garsonce, vedle jeho bytu. V poslední době se potkávali jen zřídka, snad proto se s ním u výtahu zdržel o trochu déle, než tomu bylo jindy.

První zkušenosti

První zkušenosti
Díky Jirkovi Kubánkovi, synovi ředitele obecné školy z Čepiroh, který se mnou byl na internátě v Litvínově jsme dostali společný poukaz na svazáckou rekreaci do Červenohorského sedla v Jeseníkách. Bylo to v období začátku prázdnin za krásného letního počasí. Po přestupu v Zábřehu do vláčku s romantickou parní lokomotivou jsme dojeli na malé nádraží v Koutech nad Desnou. Odtud nás autobusy odvezly až k chatě.

Exkomunikován

Exkomunikován
Jednoho dne jsem se musel nad sebou důkladněji zamyslet. Napadlo mě, že jsem vlastně exkomunikován, vyloučen, vyobcován. Pociťoval jsem chování členů mé široké rodiny za činy, kterých jsem se dopouštěl pro jejich pobavení a legraci, jako nespravedlivé. Bavil jsem tím i sebe, pochopitelně.

Testudos

Testudos
Byl takový normální letní červencový den roku 1960, s teplotou blížící se 25 °C. Náš šéf projekčního studia se s námi loučil důrazným napomenutím, že ten teletník pro JZD Buš chce mít určitě hotový, než se vrátí, jinak nebudou prémie.
Inženýr Chmelík byl nejprve překvapen oznámením, že byl vybrán svazáckým výborem jako účastník Vlaku družby na čtrnáctidenní zájezd pro dva do Bulharska, konkrétně na Zlaté Písky u Varny. Protože si myslel, že je to odměna za úspěšné a náročné vedení svého oddělení, jeho sebevědomí narostlo.

Revoluční kvasnice

Revoluční kvasnice
„Například Honza, člověče. Na ministerstvu skončil. Už byl v důchodu za pár babek. Makal tehdy dál jako kontrolor plateb pojistného u zdravotní pojišťovny.

Meze humoru v několika větách

Meze humoru v několika větách
Ke třetímu pokračování příběhů z malostranské hospůdky v podloubí jsem měl připraveno v úvodu několik vět v optimistickém duchu budoucího ukončení pandemie. Příběhy překypovaly radostí z konce všech omezujících opatření, dýchání bez roušek, bez testů a certifikátů, karantén a izolací. Všechna omezení byla nepříjemná, ale humor zcela neomezila. Ani rozmáhající se terorismus, narůstající rozdíly mezi bohatými a chudými, dosahy klimatických změn, zesilující migrace, stále ještě humor nepotlačila.

Vzpomínková

Vzpomínková
Nadešel pátek a podloubníci se opět sešli v plném počtu, jako by se báli, že jich bude stále ubývat. Poslední přišel, trochu opožděn doktor Kárný, který byl doma podroben přísnému poučení manželkou, aby nezapomínal na svoji dietu a nespouštěl se kvůli kamarádům.
Srdečně byli uvítání Zdeňkem, který se pochlubil, že od pondělka již nebude na výčepu a roznášce sám, ale vrátí se Vašek Švejda. Dokonce se podařil návrát i Alence, neteři paní Alžběty.

Návrat

Návrat
Jak jsme tehdy skončili.
Zšeřelým podloubím se pomalým krokem po dvojicích vydal průvod podloubníků a na utichajícím Malostranském náměstí se ozvala temná árie: „Jen dál, jen dál, jen dál, jen dál, v tichu hlubokém, krokem za krokem. . .

Vzpomínání 2

Při jídle nikdo nemluvil, jako kdyby se jednalo o slavnostní rituál. Teprve po přípitku plzničkou se ozval pan Váša:
„Pánové, tedy to byla dnes pochoutka. Paní Alžběta by měla dostat čestné uznání klubu za takovou dobrotu. Recept by se měl umístit na vyšším místě v nějaké kulinářské soutěži.

Vzpomínání

Výňatek z připravované knihy Podloubníci
„Víte, co je nejhorší. Vzpomenout si, jak odpovědět na dotazy doktora, aby člověk nevypadal jako blbec,“ přidal si svou zkušenost inženýr Doubek, „dostal jsem novýho praktickýho lékaře, po odchodu mýho starýho lapiducha, kterej mě kurýroval víc jak dvacet let. Ten novej zjistil, že v počítači mu o mně chybí v anamnéze podrobné údaje. Já mu odkejval všechno.

Jadran v Bílině

Jadran v Bílině
Docela dobře si ještě pamatuju, jak jsme byli s naším třídním učitelem, tělocvikářem Zajíčkem, na pochodovém cvičení. Dolezli jsme upocení až na vrch Bořeň. Trochu náročnější byl výšlap na posledním úseku před vrcholem. Metr sem, metr tam.

Kostelík

Třetí deník Marie Růžičkové

Třetí deník Marie Růžičkové
Ztloustnul, nakynul, nabyl na objemu. Ta tam byla Pavlova welterová váha, lehkost, samý sval. Nepociťoval svou zvýšenou váhu fyzicky nijak nepříjemně. Nic ho netrápilo, nic ho nebolelo, jen jeho chůze začala být pomalejší a méně pružná.

Kypa

Kypa
Možná, že někteří z vás zažili překvapení, když jste se ocitli při náhodném setkání v místech, která již nemůžete s jistotou poznat. Žádné Boiracovo deja vu. Nejistě se rozhlížíte a snažíte si připomenout některé prostory, domy, stavby, stromy, cesty, ale nic nepoznáváte. Nejste si jistí, že by se ta krajina dříve plná ruchu a pohybu lidí, kouře, houkání lokomotiv, rachotu bagrů a huntů na vlečce, mohla změnit v příjemný, klidný, vzrostlý park.

Ta zezdola 6

Ta zezdola 6
Ukázalo se, že pan Novák měl pravdu. Hned po snídani začala Líba sbírat po stolech ponechaná malá balení džemů, marmelády a medu. Odpoledne bez domluvy, po vypití pohárku z pramene Svobody zmizela a viděly se až u večeře. Po jídle šla Květa s Líbou nahoru na pokoj a došlo na slova pana Nováka.

Ta zezdola 5

Ta zezdola 5
U některých jedinců s bezmeznou oddaností systému, bylo možné použít výjimku nabídkou něco za něco. Posloužíš nám, posloužíme tobě. Takovou osobou, prošlou veškerou poslušností a závislostí na lásce k rodné straně a sovětskému svazu se měla stát i ta zezdola. Alespoň ona si tím byla jistá.

Ta zezdola 4

Květa spatřovala ve své práci domovní důvěrnice a současně domovnice uspokojení představ o svém postavení. Nikomu nic nedlužila, ale ani se nesnažila nějak výrazněji pomáhat. Ve své pomoci, pokud měla příležitost, byla vybíravá a hlavně, podezíravá a nedůvěřivá.
Více sebejistoty cítila ještě když chodila do školy.

Ta zezdola 3

Ta zezdola 3
Všichni pokývali hlavou a poradili mu, ať se jí radši vyhýbá. Její aktivita se projevovala tak, že se stávala časem nevědomky ochotným jedincem, poslušným nástrojem, s charakteristikou čestné, uvědomělé občanky a kladným vztahem k lidově demokratickému, následně socialistickému zřízení. V některých případech svoji oddanost však přeháněla, až si lidi odrazovala. Soudružství do ní vrostlo pevně a trvale.

Ta zezdola 2

Tátu jí umučili v Terezíně. Pracoval ve Waltrovce dlouhá léta jako montér. Politicky se nijak mimořádně neangažoval, byl jen členem odborové organizace. V září 1941 se zúčastnil stávky dvou tisíců dělníků továrny za zvýšení přídělu potravin.

Ta zezdola 1

Ta zezdola
Dnes se člověk může divit, že by mohl někoho blíže zajímat docela obyčejný dům. Omšelý, činžovní barák ve starých Radlicích, s malými byty, vybavenými společným příslušenstvím, tak zvané čtvrté kategorie. Nebyla to památková péče, jak by se dalo předpokládat, ale v dobách budování socialismu to byla především státní policie a orgány KSČ. Podobných oprýskaných, starých domů tam bylo kolem konečné tramvaje dost.

Próza měsíce Květen 2021

Smrtelník

Smrtelník
„Zase máš pokaděné kalhoty,“ rozzlobeně vyhrkla Boženka, „já se ti divím, že se neumíš ani vykadit. “ „Sem na světě jen jednou,“ nedbale odpověděl Jindra netečně až nevšímavě, „a pro jednou snad nemusí bejt tak zle. Jen se divím, že při své úrovni se porád snažíš mluvit spisovně. Kdybys aspoň řekla posrané.

Pan Vrtiška - záhada staré chalupy

Pan Vrtiška – záhada staré chalupy
Švagrová zdědila po své tetě Šafářové starou chalupu, vlastně polozbořený statek s malou zahrádkou v osadě Brlenka u obce Čistá, dříve Litrbachy (německy Lauterbach = Čistý potok).
Typické stavení s čtvercovým dvorem dal brácha postupně do pořádku a dalo se zde pohodlně bydlet. Začali jsme k nim jezdit na soboty a neděle a v létě jsme si tam udělali delší dovolenou.
Kolem osady byly hluboké, rozsáhlé lesy až ke Svitavám.

Jóga

Jóga
Pro méně zasvěcené začněme vtipem: „Ráno v panelovém domě. Většina družstevních nájemníků právě používá WC. Někde v patře si kdosi pšoukne. Zlomyslný nájemník v jiném patře zvolá – čest práci soudruzi.

Ťapšlap jde do světa - díl třináctý

Ťapšlap jde do světa - díl třináctý
„Hleďte přátelé, už jsme si toho užili více než dost,“ unaveným a chraplavým hlasem pronesl Ťapšlap, „už mě nohy sotva nesou, Ihaha už taky klopýtá, Elfínku bolí zadeček a Kozibrádek se sotva drží hřívy. Dost. “
Vznesli se přes moře zase rovnou domů. Protože všude je dobře, ale doma je nejlíp.

Mňaukí - díl osmý

Mňaukí - díl osmý
Ještě, než usnuli, přišly je pozdravit myšky ze všech závodů Madety, které měly zrovna pracovní setkání v Č. Krumlově. Ťapšlap se nepřestal divit, kolik myšek v Madetě pracuje v reklamě a jak dobře vypadají.
Nejdříve se uklonila zamilovaná dvojice Hubert a Julie, hned za nimi bodrý Matouš s šarmantní Isabellou a jejich roztomilou dcerkou Lilliankou.

Záletník

Záletník
Pokud byste v synonymu záletník spatřovali podobu s profesí zkušebního pilota, letce, který na nových letadlech, vrtulnících, provádí speciálně vybrané manévry, byli byste jen na poloviční cestě. Záletník je ten, co zálibně chodí na zálety. Jak se zpívá ve známé písni „Eště som se neoženil“. V jednom verši jde Donchuán s tým tretím kyjačiskom na zálety.

Náhoda

Uvozovky

Uvozovky
„Vy jste taková křehká nádoba pane Karlíku,“ prohlásila o mně moje lékařka při vyplňování několikáté neschopenky kvůli angíně. Byl jsem opravdu křehký fyzicky, ale dokonce i psychicky neboli duševně a povahově a prostě vůbec jsem byl jako třtina vlající větrem.
Nedokázal jsem dodržet žádné předsevzetí, sliboval jsem snadno, ale málokdy slib splnil, kypěl jsem omluvami všeho druhu až po rafinované výmluvy. Kroutil jsem tehdy svoji dvouletou občanskou povinnost jako řidič u Šapu v Dejvicích.

Lopata

Lopata
„Franto, prosím tě votevři to vokno, tady se už nedá dejchat. Co to zase kouříš za štiplavou směsku prosím tě,“ úpěnlivě se obrátil na svého staršího spolupracovníka na kádrovce Lojza Vorel, čerstvý absolvent dělnické přípravky pro studium na vysoké škole.
„Dostal jsem ji od tchána,“ uraženě zareagoval, „přivez to z Novejch Zámků od známejch. Tam to kouří každej.

Trojúhelník

Trojúhelník
Po válce, koncem roku 1946, jsme se přestěhovali do Kopist u Mostu. Táta pracoval u ČSD jako topič a dostal přidělen pěkný, prostorný byt s koupelnou a ústředním topením. Proti bydlení v pražském Karlíně v jedné místnosti se společným příslušenstvím to byl pro nás z nebe spadlý zázrak. V opraveném jednopatrovém domě bydlelo několik rodin zaměstnanců výtopny, železniční stanice a dolu Julius.

Vinobraní

Pole

Sen

Drak

Park

Milenci

Déšť

Vítr

Jizba

Chvilka štěstí

Ohníčky

Když to praskne

Když to praskne
Tak například. Chodili jsme příležitostně po práci společně na taneční odpoledne do Repre. Někdy tři, někdy čtyři dvojice. Doma jsme tu hodinku zdůvodňovali větším množstvím práce.

Česká trojka

Česká trojka
„Dobrý večer Zdeňku,“ s úsměvem a očekáváním dobré zábavy vešel do podloubí inženýr Doubek, „proč se mračíte, vždyť je dneska Den úsměvu. “
„Ále, prosím vás,“ odpověděl rozmrzele, „volal nějakej náfuka, kvůli rezervaci, ale i kdybych obsadil i váš stůl a nepustil sem nikoho jiného, tak bych to bloknout nemoh‘, tolik židlí u nás ani nemáme. Tak jsem ho odmítnul, ale měli ste to slyšet, ňákej vejtaha s přízvukem. “
„To byl asi poznávací zájezd od Saudů, ty jdou na všechno ve velkém,“ zvědavě se přidal pan Váša, který přišel hned za Doubkem.

Strašidla malostranská

Strašidla malostranská
Tak trochu náhodou se potkali inženýr Doubek s panem Vášou u obchodu pana Knotka v Mostecké. Knotek byl zrovna připraven, že půjde na jejich pravidelnou schůzku do podloubí a uděloval nějaké pokyny prodavačce. Když je zahlédl, srdečně se s nimi uvítal a využil setkání, aby jim ukázal tajemný prostor v zadní části domu, do kterého nerad chodil a nikdo z jeho zaměstnanců tam nevkročil, když nemusel.
„Dobrý večer přátelé.

Dárek

Dárek
„Dobrý večer,“ překvapeně pozdravil inženýr Doubek při vstupu doktora Kárného, který již seděl před půllitrem napěněné plzničky u jejich klubového stolu v podloubí.
„Dobrej večír inženýre,“ pokýval hlavou Kárný a prohrábl si vlasy, „to jsem rád, že jste tady. Pořád přemýšlím nad tím dárkem. Nakonec, aby se třeba neurazil, přece jen je už takovej zasmušilej, málokdy se zasměje.

Odkaz lorda Sandwiche

Odkaz lorda Sandwiche
„To snad není pravda,“ zvolal radostně inženýr Doubek, když na rohu Karmelitské spatřil pana Boudu, „já už myslel, že mezi nás nepřijdete a vašeho Mirečka máte na hlídání doživotně. “
„Dobrý večer inženýre,“ s tváří, jak měsíc v úplňku se s Doubkem pozdravil a dodal, „no, já jsem to dělal rád, ale když jsem nenápadně vyslechl, že mě chtějí odnaučit chodit na pivo a chystají pro mě vnoučka na pátek na hlídání, tak jsem se proti takovému pokusu ohradil. “
„Dobrý večer,“ zahlaholilo za nimi několikeré pozdravení ostatních, kteří již s chutí mířili směrem ke zdroji jejich pocitu štěstí. K jejich tankové plzničce a dobrotám paní Alžběty do podloubí.

Krabice

Krabice
Nechápal soucitné i nenávistné pohledy sousedů. Od jisté doby se ho všichni stranili. Proč mu někteří vyhrožovali vystěhováním. Proč ostatním nájemníkům tolik vadil jeho harém.

Dědictví z Nerudovky

Dědictví z Nerudovky
Začínající šero bylo přerušeno rozsvícením historických lamp Malostranského náměstí a celý prostor se tajemně rozzářil, spolu se světly výloh obchodů, restaurací, kaváren a kiosků. Do podloubí se prodloužily stíny, které pohlcovaly pestré barvy zářících neonů.
Páteční večer byl opět ve znamení schůzky našich přátel tankové plzničky, kterou již čilý Zdeněk s Fandou pozorně roznášeli. Nějak se nevedlo panu Boudovi, který opět nemohl přijít a s vnukem ho manželka mezi ty pivaře, jak se pohrdlivě vyjádřila, nepustila.

Gender

Gender
Pivní společenství se začalo opět pomalu do podloubí scházet. Ve dveřích od kuchyně stála nedočkavě paní Alžběta. Na její tváři bylo vidět, že má vážné starosti. Konečně se dočkala.

Doprovod

Doprovod
Zbytečně se neříká, že hodní, slušní, mladí muži většinou končí v milostných pokusech jako kamarádi. Traduje se, že ženy ve své přirozenosti milují špatné muže, protože se jim zdají atraktivní a více je přitahují. Psycholožka Delahaieová ve své knize Nemilované ženy uvádí, že zatímco některé ženy berou seznámení jako hru nebo výzvu, jiné se prostě jen spálí, protože ty hodné neumí rozeznat.
Nevím, proč jsem já často působil svým zjevem jako člověk, který má mnoho milostných pletek, jako svůdce, světák, záletník, který má několik milenek současně, člověk, který si libuje v milostných dobrodružstvích, prostě děvkař.

Zapomenuté verše

Zapomenuté verše
První vydání sbírky z roku 1999
První vydání sbírky z roku 1999. Sbírka básní Přemysla Václava Voříška, které byly oprášeny a ze zapomenutého archivu vyneseny na světlo, ukazuje autorův vztah k životu v době jeho dospívání a mládí, v poválečné době plné kvasu a zvratů. Je to obraz jeho doby, plné nadšení i třídní zloby. Je o člověku a pro člověka.

Švédský stůl

Švédský stůl
„Heršoft, vy máte ale dneska pultík s dobrotami vybavenej,“ překvapeně se zahleděl inženýr Doubek na vystavené lahůdky ve výčepu, při vstupu do jejich hospůdky, „je to jako švédskej stůl. “
Ostatní se také zálibně podívali na upravené dobroty k pivu. Podle chuti a obliby by si vybral určitě každý. Hlavně dietář Kárný spočinul u pultu déle.

Hřbitovní zídka

Hřbitovní zídka
Ta naše hřbitovní zeď
když kolem jdu
udělámnapravo hleď

U smírčího kamene

U smírčího kamene
V poslední pátek května, který sliboval pohodový, teplý a slunečný víkend, uvítal velký Zdeněk večer své štamgasty rovnou plnými půllitry napěněného plzeňského. Povšiml si, že někteří mu připadají trochu smutní a chybí jim obvyklé vtipkování a žertovné narážky. Již jejich vstup do hospůdky byl rozpačitý. Stále si dávali přednost, jako by se báli být první.

Pověst o Janu Rotlevovi

Pověst o Janu Rotlevovi
Žluté, lesklé jsi ty zlaté kamení,
dáváš štěstí, klatbu i zlé mámení,
krev vaříš, na zem liješ, zabíjíš,

Strašidlo

Strašidlo
Věnováno neodolatelnému vypravěči Pepíčkovi Deyssigovina Hradčanech v listopadu 1956
Smuten plouží se hladný
sešlý trhan ulicí,

Skandinávský discount

Skandinávský discount.
Příběh možná našince trochu zesměšňující. Kdo zažil cenu kilogramu třešní v Aši, Brně a v Čiernej při Čope za patnáct korun dvacet, ten se tomu divit nebude. Na ceny jsme měli dokonce i centrální úřad.

Osídlenci

OSÍDLENCI
Jestli si myslíte, že současné problémy s migrací jsou podobné stěhování národů v historii, jste na omylu. Srovnání velmi pokulhává. Při tom není tak daleká doba, kdy jsme zažili něco podobného. Mnozí z nás stěhování zažili na vlastní kůži.

Pokladna

Pokladna
Ve čtvrteční pozdní odpoledne byla v supermarketu obvyklá zvýšená frekvence kupujících. Lidé většinou využívali inzerované slevy a prodej v akcích. Spořádaně stáli před pokladnami s vozíky plnými potravin, nápojů a různým zbožím. Bylo slyšet tlumený hovor a pípání čteček, jak pokladní posunovaly zbožím po monitorech.

Dvě děvčátka

Dvě děvčátka
V úterý 8. května 1945 skončila v Mostě v odpoledních hodinách příjezdem jednotek Rudé armády strašlivá válečná smršť. Na tehdejším prvním, (Hitlerově) náměstí, rudoarmějce, tankisty 17. mechanizované brigády, ze 4.

Obrázek

Obrázek
„My jsme vlastně taková obrázková společnost,“ zahlaholil svým basem inženýr Doubek, který tak rád připravoval nápady a citáty na večerní debatu, „jak se kolem sebe dívám, byla by z nás docela poutavá galerie. “
„Myslíte něco jako karikatury. “ prohodil Chudoba s pokusem o vtipný komentář.
„Ale né, ani by to nemusely bejt karikatury, ale portréty,“ upřesnil svoje zamyšlení Doubek, „podívejte na Čtvrtníka, dlouhý kouty, vzadu vlasy na ramena, brejle jako dalekohledy, tváře do červena.

Paštikářka

Paštikářka
Sestřenice Mařka se od mojí manželky lišila nejen vzhledem a věkem, ale zejména povahou, zájmy a chováním. Po sametové revoluci si zařídila menší květinářství, po kterém dlouho toužila. Začala se projevovat jako podnikatelka, které se podařilo osamostatnit a začala té situace plně využívat. Štěstí jí spadlo do klína.

Jablečný souboj

Jablečný souboj
„Kájo, nebuď blbej,“ povzbuzovala ho manželka písklavým hlasem, „udělej tím česáčkem malý větříček, a je to. No vidíš, že to padá, jen přitlač, neboj se. “
„Evo, dyk to padá samo,“ odporoval nejistě Řachanda, „radši koukej, jestli Běhounková nešmíruje. Ta šilhá na vobě strany, nejenom k nám, ale i na Burjánky.

Boletická historka

Boletická historka
Vysloví-li někdo slovo Olymp, snad každému se vybaví pohoří v Řecku s nejvyšší horou Mytikas. V řecké mytologii je označováno za bájné sídlo starověkých bohů, kde žil nejvyšší Bůh Zeus se svojí družinou. Tyčí se nad Soluňským zálivem mezi údolími řek Pinios a Aliákmon.
Málokdo tuší, že i v Čechách máme vyvýšeninu, takový kopec, který má stejný název - Olymp.

Zúčtování s čoudem

Zúčtování s čoudem.
Je tomu již deset let. Rozhodnutí zdánlivě samozřejmé, se samými otázkami, proč až v ten den, proč ne dříve, proč následovala opakování, proč chybělo více odvahy, vůle, rozhodnosti.
Byl jsem kuřák.

Neviditelné echo.

Neviditelné echo
Taneční veselice v sále zahradní restaurace na Zahražanech plynula v družné zábavě. Orchestr hrál bez přestávek, parket byl stále obsazen rozjařenými mladými tanečníky, u stolů proudily debaty prokládané smíchem a bezstarostným připíjením. Veselá zábava byla vyplňovaná svěžími melodiemi radosti a všeobjímajícího mládí. Když začala hudba hrát cestářskou, vzpomněl jsem si na slib, že naše kamarádky doprovodíme domů.

Poněkud překonaná gravitace

Poněkud překonaná gravitace
Jak jinak získat zkušenosti s fyzikálními zákony než v praktické činnosti. Byl jsem čerstvě jmenovaný do technické funkce, a abych to neměl snadné, tak hned do výcvikového prostoru Boletice k pracovnímu oddílu.
Řidiči, desátníkovi Novákovi, jsem zařídil u velitele Poláčka opušťák, který jsem mu sliboval za jeho pomoc a ochotu. Velitel dovolenku podepsal, ale musel jsem jeden den za Nováka odjezdit s Tatrou 128 sám.

Pozdní setkání

Pozdní setkání
Vladěnka, růžové poupátko, usměvavý kulatý obličej andílka s plnými rty. Velké hnědé oči, blonďaté, krátce střižené vlasy, plnoštíhlé tělo s krásnými oblými prsy, štíhlým pasem a pevnými boky, se mi zjevovalo před očima. Raději na ni nevzpomínat. Co se tenkrát přihodilo, že vzpomínky se vrátily jako živé.

Recesisti

Recesisti
Parta Minor actores z Malé Strany, byla skupina amatérských milovníků divadla, která se bavila nejenom hraním činoherních představení, ale věnovala se velmi ráda i vtipným kouskům, které někdy přesahovaly míru obvyklé recese. Svá vystoupení nacvičovali a hráli v pronajatém sálku staré hospody U Lužického semináře. Hráli jen pro zábavu členů svých rodin a blízkých přátel. Jejich představení byla natolik interaktivní, že se do průběhu hry zapojovalo i obecenstvo.

Věčně nešťastná

Věčně nešťastná
Řekněte, kdo by nebyl čas od času nešťastný, zklamaný, potrápený. Prostě to na člověka přijde, drží se ho špatná nálada, nic ho nebaví, je skleslý, bez síly odvrátit starosti stranou a sevřenou duši potěšit. Období, které vystřídá úsměvnou náladu a lehkost, se kterou řešíme běžné denní problémy je různě dlouhé. Někdo se otřepe ze dne na den, někomu to trvá týden, delší období už je na pováženou.

Výpadky

Výpadky
Mnoha spolubydlícím v paneláku se zdály nepochopitelné nepravidelné, ale časté výpadky proudu. První co přišlo, jít se podívat z okna, všude naproti v domech svítili, pouliční osvětlení fungovalo. Pak se šlo na chodbu s baterkou zkoušet výtah. Nejel.

Stínová zóna

Stínová zóna.
Existují místa na oblázkovo-písečných nebo oblázkových plážích bez slunečníků a rákosových přístřešků. Celý den jsou zastíněna urostlými borovicemi, palmami či fíkovníky a lemována keři jalovců, vavřínů a rozmarýnu. Pobyt na lehátku u šumícího mořského příboje je příjemný a bez hrozby spálené, zpočátku sýrově bledé pokožky.

Fantom opery

Fantom opery
„Petře, dnes to budeš mít snadný. Bude to sedmnáct dětí zFrýdku, ale neprotahuj to, protože vdeset začíná zkouška,“ oznámila mi recepční činohry, že mám prohlídku divadla.
Byl jsem rád, že žáčků je méně, bude možné se přesouvat do jednotlivých míst rychleji. Před devátou jsem se šel podívat do foyeru, jestli již nečekají před divadlem a jestli je všude rozsvíceno.

Kačer

Kačer
Náš děda Václav je nezmar. Neskrývám svůj obdiv kjeho úžasné vitalitě a nápaditosti. Myslím, že čím je starší, tím vykazuje více aktivity a zájmů. Rád překvapuje a dokáže svými činy zaměstnat celou rodinu.

Bradavice

Bradavice
Našeho dědu Václava jsme milovali. Přeskočil již osmdesátku, ale byl to stále čipera. My jsme na něm žádnou chorobu neviděli, snad jen jeho prášky, které polykal a někdy je zapomínal. Také chodil na různé kontroly po doktorech.

Tramvaj

Tramvaj
Docela běžný den, dokonce úplně běžný, protože je pracovní a vím, co mě čeká. Stojím na stanici mezi několika lidmi, kteří se živí jako já, vlastní prací. Je ráno, svěží vzduch a slétají se holubi zokolních domů na chodník, kam někdo vysypal staré rohlíky, o které se perou.
Tramvaj nejede a nejede.

Pozvánka

Gratulační pozvánka
Kdo by dneska nemajloval.
Používání elektronické pošty, která je a pravděpodobně ivbudoucnu stále bude nejpoužívanější službou Internetu, není tak jednoduché, jak by se mohlo zdát. Alespoň příběhy ze života nás otom utvrzují. Posílání e-mailů otevírá možnosti, které klasická předražená pošta nenabídne.

Leghornky

Leghornky
Nedivím se některým lidem, že vzpomínají na dobu, kdy byly kravaty za patnáct korun, ponožky za deset, nebo ještě méně. Vtrolejbusu jsem vyslechl rozhovor dvou žen, jak si libují, že výhodně koupili týdenní kuřata Leghornek.
„Já vám řeknu paní Modráčková, to je kauf, za čtyřicet pět korun. Jsou sexovaný, to je málokdy kdostání.

Kupé

Kupé
Blížil se konec prázdnin, a mně nezbývalo než se vrátit zpátky do Brna. Do začátku semestru sice ještě zbývalo času dost, ale podal jsem si přihlášku do přípravného kurzu teoretické informatiky podle doporučení nového pana profesora, který nám měl vtomto semestru přednášet. Problematika teoretické informatiky mě velmi zajímala. Je to náročný obor sširokým rozsahem témat.

Duplikát

Duplikát
Květa dorostla a byla jako růžička. Po maturitě nastoupila do prvního zaměstnání u obvodní vojenské správy a svým vzhledem mezi týlovými páprdy působila jako poupě ve zvadlé kytici. Sloužili tam ovšem i zástupci nadšeného mládí. Jeden zřidičů ji vklidu nenechal.

Cvrček

Cvrček
Cvrček je slovo mnoha různých významů a kvalit. Napadne-li vás třeba malé předškolní sympatické dítě, jistě máte na mysli hravého, šikovného caparta menší postavy. Může to být ale také mrňavý spratek, který není skoro vidět, ale jeho řev vám drásá sluch a nervy, že raději zautobusu vystoupíte a počkáte si na další. Také je možné, že znáte někoho ze svého okolí, kdo se tak jmenuje.

Proutkař

Proutkař
Pavel, proslavený řidič posledního jezdícího Sentinelu vPraze, se mezi námi od té doby co Vláďa Zemek, vdovec a kantor na penzi skončil napsychiatrii, necítil dobře. Dával si za vinu, že všechno způsobil jeho nápad mít na chatě vlastní studnu. Když definitivně skončila éra parních náklaďáků, bohatýrských Sentinelů, tak s tím posledním zajel na parkoviště vgarážích na Palmovce vLibni. Jezdit ale nepřestal.

Poslední polibek

Poslední polibek
VKuchtovicích, ani v širém okolí již nikdo zusedlíků nepamatoval, kdy zde naposledy hořelo nebo kdy místní sbor dobrovolných hasičů zasahoval vakci. Několik pamětníků vzpomínalo na dávné časy, jejich schůzky, cvičení a hlavně proslulé bály. Byla léta, kdy měli velké starosti. Neznámý žhář podpaloval stohy a seníky.

Strašidlo na hradě Sümegi

Strašidlo na hradě Sümegi
Využil jsem pozvání přátel, kteří tábořili vkempu Castrum Balatongyorök u Balatonu. Velmi si tam pobyt pochvalovali, hezké prostředí, hlavně koupání a dobré víno. Neodolal jsem a vyrazil na výlet. Vyhříval jsem si zrovna tělíčko v termálních lázních vSárváru a kBalatonu po osmdesátčtyřce to bylo sedmdesát kilometrů jízdy, typicky rovinatou krajinou, jako když ji nalinkuješ.

Neblahý pokus

Neblahý pokus
Řadím se mezi matematicky nepřípustnou větší polovinu lidí zvídavých a zvědavých, zkoušejících vše nevyzkoušené, nové, dobrodružné, romantické, zábavné, nikoliv nebezpečné a riskantní. Když se sněčím podobným setkám, nebo o tom slyším, nedá mi to spát, vrní to ve mně jako pokušitel a nepustí, dokud to nevyzkouším.
Zrovna včera. Sedíme vMalostranské kavárně skolegou a čekáme na jeho přítelkyni.

Lichý dvojník

Lichý dvojník
„Ode dneška ti budu říkat pekaři Matěji. “ žertovně spousmáním prohlásila Hanka.
„Líbilo by se mi raději císaři Rudolfe. “ zaprotestoval jsem, při vzpomínce na dva filmy Martina Friče.

Páka

Páka.
Vpohádkách často začíná příběh – bylo, nebylo. Vpřípadě páky vše bylo, i když se zdá, že jde o pohádku. Událost je zdoby dávné, kdy dostat devizový příslib a výjezdní doložku kpasu do země, kde se platilo dináry a všichni říkali, něma problema, bylo něco výjimečného.

Špatný nápad

Špatný nápad.
Věděl jsem, že je to špatný nápad, ale nic mě nemohlo od předsevzetí, přijatého velmi dávno, odradit. Byl to vlastně jakýsi slib věrnosti, připoutání kmístu, kde se narodili rodiče i prarodiče. Byl jsem do těch míst zamilovaný, cítil jsem se zde uvolněný, lehký, prosáklý pryskyřičnou vůní borovic a smrků se svými větvemi splývajícími až kzemi, keřovitě rostlými břízami střepetavým listím.

Poškozovaný vědec - Stěžovatel

Poškozovaný vědec – Stěžovatel
Vživotě někdy nastávají situace naprosto nečekané, nevyžádané, trochu vynucené okolnostmi, zkrátka spadlé znebe. Do podobného stavu jsem se dostal vpráci čirou náhodou. Dokonce jsem ani proti svému náhlému přeřazení na velmi odlišné místo, oproti své původní odbornosti, neprotestoval. Věnovat se práci na úseku ombudsmana, i když se tomu tenkrát tak neříkalo, se ukázalo velmi zajímavé a napínavé.

Rozprava 13

Rozprava 13
Tradiční pátek opět patřil dalšímu setkání stolní společnosti štamgastů. Útulná malostranská hospůdka v podloubí byla připravena na jejich povídání a paní Alžběta s Olinkou kouzlily své speciality. Jejich setkávání sice připomínalo schůzky pátečníků u Karla Čapka v nedaleké Říční ulici, naproti Besední, ale svým zaměřením se s nimi nemohli srovnávat. Přicházeli postupně, jak jim to čas a situace umožňovaly.

Rozprava 12

Rozprava 12
Tradiční pátek opět patřil dalšímu setkání stolní společnosti štamgastů. Útulná malostranská hospůdka v podloubí by byla ochuzena o jejich povídání a paní Alžběta s Olinkou by pro ně nemohly připravovat své speciality, kdyby nepřišli. Tradovalo se, že jejich setkávání připomínalo schůzky pátečníků u Karla Čapka v nedaleké Říční ulici, naproti Besední. Přicházeli postupně, jak jim to čas a situace umožnila.

Rozprava 12

Rozprava 12
Tradiční pátek opět patřil dalšímu setkání stolní společnosti štamgastů. Útulná malostranská hospůdka vpodloubí by byla ochuzena o jejich povídání a paní Alžběta sOlinkou by nemohly pro ně připravovat své speciality, kdyby nepřišli. Tradovalo se, že jejich setkávání připomínalo schůzky pátečníků u Karla Čapka vnedaleké Říční ulici, naproti Besední. Přicházeli postupně, jak jim to čas a situace umožnila.

Rozprava 7

Rozprava 7
Páteční večer se opět odehrál ve znamení setkání známých štamgastů vmalostranské hospůdce vpodloubí, naproti chrámu svatého Mikuláše. Připomínali trochu setkávání pátečníků u Karla Čapka vnedaleké Říční ulici, proti Besední. Důstojným krokem vstupovali dosvého zákoutí, uctivě a súsměvy se rukoupodáním zdravili a přáli si hezký večer. Bylo na nich vidět, že se na tankové plzeňské a večeři od paní Alžběty těší.

Rozprava 11

Rozprava 11
Něco by vmalostranské hospůdce vpodloubí vpátek chybělo, kdyby se nesešli pravidelní štamgasti u svého stolu. Jejich setkávání připomínalo schůzky pátečníků u Karla Čapka vnedaleké Říční ulici, naproti Besední. Říkalo se, že chodí jak stádečko knapajedlu. Vždy s patřičnýmúsměvem a rukoupodáním se pozdravili, a nebylo tomu jinak ani 13.

Rozprava 10

Rozprava 10
Něco by vmalostranské hospůdce vpodloubí vpátek chybělo, kdyby se nesešli pravidelní štamgasti u svého stolu. Jejich setkávání připomínalo schůzky pátečníků u Karla Čapka vnedaleké Říční ulici, naproti Besední. Říkalo se, že chodí jak stádečko knapajedlu. Vždy s patřičnýmúsměvem a rukoupodáním se pozdravili, a nebylo tomu jinak ani na konci února.

Rozprava 9

Rozprava 9

Přišel obvyklý, klidný páteční večer a sním ipravidelné setkání štamgastů vmalostranské hospůdce vpodloubí. V podobné úrovni jim to připomínalo setkávání pátečníků u Karla Čapka vnedaleké Říční ulici, naproti Besední. Podobně se trousili jak stádečko knapajedlu, uctivě a súsměvy se rukoupodáním pozdravili, a nebylo tomu jinak ani dnes. Sešli se pozvolna u svého stolu stabulkou Rezerve, a když byli pohromadě, inženýr Doubek, ministerský rada na penzi, rozvážně vytáhl zbrašny jednu ztabulek s heslem večera, jak bylo zvykem.

Hledání

Hledání
Jistě každý znás někdy, něco, někde hledal, protože to nenašel na svém, nebo obvyklém místě. Pokud je to náhodná potřeba, nebo akutní roztržitost, vyskytující se jednou za čas, není třeba tomu věnovat větší pozornost. Stačí, při troše štěstí vkrátkém čase potřebnou věc najít a zklidnit si adrenalin. Správně, potřebnou věc, tím je myšleno věc obecně, to znamená různou, nikoliv tu samou, opakovaně.

Adopce s otevřeným koncem

Adopce s otevřeným koncem.
Život přináší bezpočet situací, s kterými se lidé musí vyrovnávat a přinášet i oběti pro záchranu a zajištění existence těch, kteří se ještě sami nemohou o sebe postarat. Někdy to vyžaduje i velké odříkání, změnu životních plánů a uskromnění ve prospěch potřebných. Zejména těch, kteří se do obtížné situace dostanou bez vlastního přičinění, jako součást tragické události.

Rozprava 6

Rozprava 6
Přišel konec týdne a byl tu opět páteční večer. Naši známí štamgasti se sešli vmalostranské hospůdce vpodloubí, naproti chrámu svatého Mikuláše. Jejich rozpravy vzdáleně připomínaly setkávání pátečníků u Karla Čapka vnedaleké Říční ulici, proti Besední. Uctivě a srdečně se rukoupodáním pozdravili.

Rozprava 5

Rozprava 5
Páteční večer se opět odehrál ve znamení setkání známých štamgastů vmalostranské hospůdce vpodloubí, naproti chrámu svatého Mikuláše. Často si říkali, že jim to připomíná setkávání pátečníků u Karla Čapka vnedaleké Říční ulici, proti Besední. Přicházeli důstojným krokem, uctivě a súsměvy se rukoupodáním pozdravili. Bylo na nich vidět, že se na tankové plzeňské a večeři od paní Alžběty těší.

Rozprava 4

Rozprava 4
Nastal poklidný páteční večer a sním taképravidelné setkání štamgastů vjejich malostranské hospůdce. Rádi se vychloubali, že jim to připomíná setkávání pátečníků u Karla Čapka vnedaleké Říční ulici, naproti Besední. Trousili se většinou po jednom, uctivě a súsměvy se rukoupodáním srdečně zdravili. Dnes tomu nebylo jinak.

Rozprava 3

Rozprava 3
Byl tu opět poklidný páteční večer a sním taképravidelné setkání štamgastů vjejich malostranské hospůdce. Ve skromné úrovni jim to připomínalo setkávání pátečníků u Karla Čapka vnedaleké Říční ulici, naproti Besední. Podobně přicházeli, jak stádečko knapajedlu, uctivě a súsměvy se rukoupodáním pozdravili, a nebylo tomu jinak ani dnes. Sešli se pozvolna u stolu, a když byli pohromadě, inženýr Doubek, ministerský rada na penzi, rozvážně vytáhl zbrašny jednu ztabulek s heslem večera, jak bylo zvykem.

Rozprava 2

Rozprava 2.
Přišel obvyklý, klidný páteční večer a sním ipravidelné setkání štamgastů vmalostranské hospůdce vpodloubí. V úplně jiné úrovni jim to připomínalo setkávání pátečníků u Karla Čapka vnedaleké Říční ulici, naproti Besední. Podobně se trousili jak stádečko knapajedlu, uctivě a súsměvy se rukoupodáním pozdravili, a nebylo tomu jinak ani dnes.

První setkání

První setkání.
Dnes je to trochu jiné, a první setkání již nejsou tak vzácná, jak jsme je prožívali při prvních dovolených vNDR na Rujáně. První setkání jsou různá – očekávaná – náhlá – nečekaná – překvapivá – osudná – nepříjemná, některá jsou nezapomenutelná. Nelze zapomenout na první setkání, ke kterému dojde pro předchozí nedostupnost anebo podle zákazů falešné morálky.

Rozprava

Rozprava.
Přišel večer páteční a sním ipravidelné setkání vútulné starodávné hospůdce vpodloubí. Vždy se trousili jak stádečko knapajedlu, uctivě a súsměvy se rukoupodáním pozdravili, a nebylo tomu jinak ani dnes. Sešli se pozvolna u stolu, a když byli pohromadě ve své většině, inženýr Doubek, ministerský rada na penzi, obřadně vytáhl zbrašny jednu ztabulek s heslem večera, což byl nově zavedený rituál.

Malý střevíček

Malý střevíček
Malý střevíček jsem zahlédl kdesi,
nikdo ho již nenosil,
ležel tam opuštěn ode všech

Michelin

Michelin.
Při vyslovení názvu Michelin si většinou každý představí bílou, buclatou, postavu Bibendum a motoristi pochopitelně vyhlášené pneumatiky. Brácha má Wolksvágna a na mišelinky nedá dopustit. Hlavně vzimě.

Padesátka

Padesátka.
Měl jsem několik strejdů a tetiček, které jsem většinou znal jen zvypravování, některé i zfotek. Vzájemně jsme se nenavštěvovali, ani tehdy nebylo tolik možností jako dnes. Křídkým setkáním docházelo většinou jen na pohřbech, někdy na svatbách.

Šerif

Šerif.
Jestli na někoho ve škole nešly mrákoty při slově matematika, tak byl buď zvrhlík, nebo mu to bylo fuk, že propadá a školu nedokončí vřádném věku. Na mě mrákoty šly permanentně celý školní rok, co si naší třídu vybral na výuku matematiky ředitel Schwarz. Vysoká, vzpřímená postava, štíhlý až hubený, vjednořadovém černém sáčku, košile smotýlem, na nose silné brýle.

Osídlenci

Osídlenci
Jestli si myslíte, že současné problémy smigrací jsou podobné stěhování národů vminulosti, jste na omylu. Srovnání velmi pokulhává. Při tom není tak daleká doba, kdy jsme zažili něco podobného. Mnozí znás stěhování zažili na vlastní kůži.

Zívání

Zívání.
Náš děda byl neúnavný vědec amatér a jeho nejsilnější vlastnost byla ješitnost. Nikoliv vpodobě marnosti, prázdnoty nebo samolibosti. On skutečně vynikal.

In modo di violino

In modo di violino.
Měli již po přísaze, dokonce mohli chodit na vycházky a do služeb. Začínali se cítit jako vojáci, ale punc bažantů znich nikdo sejmout nemohl. Nacvičovali různé způsoby strážní služby a do zblbnutí řvali na cvičáku: „Stůj, nebo střelím, heslo, volno.

Udržba

Údržba.
Vdobě, kdy ještě nebyl zřízen úřad ombudsmana, veřejného ochránce práv, byla možnost, hojně využívaná, podat na určená místa stížnost vrůzné formě, od písemné, telefonické až po osobní návštěvu. Označení míst, kde bylo možné stížnosti podávat, bylo většinou v prostorech určených ke styku sveřejností. Někde byly kdispozici i Knihy stížností a připomínek.

Konečně jsem se vdala

Konečně jsem se vdala.
Nekonečně dlouho jsem byla nezadaná. Svoboda vyplňovaná vrubrice stav stále stejným názvem, svobodná. Volná, nezadaná, bez povinností a slibů, zdánlivě sebevědomá.

Poskvrněné početí

Poskvrněné početí.
Poskvrněné početí, na rozdíl od neposkvrněného, je početím spojeným vždy se samcem, tedy konkrétním otcem. A tady bývá někdy problém. Samec není známý, otec se hledá.

Nakládka

Nakládka
Blížil se konec výcvikového roku a přibylo více praktických cvičení. Jelo se do kasáren v Nových Zámcích, kde jsme měli nacvičovat nakládku a převoz koní. K dispozici byly jen nákladní automobily Praga RN s bočními sklopnými lavicemi na korbě. Přijeli jsme na kasárenský dvůr, seřadili auta a čekali, co bude následovat.

Tlačítko

Tlačítko.
V divadle se právě hraje první část tragického Aischylosova dramatu Oresteia Agamemnon. Vypjatá situace na jevišti vrcholí – má dojít kzávažnému rozhodnutí. Klytaimestra chce pomstít smrt své dcery a nevěru svého chotě, zavraždit věštkyni Kasandru a krále Agamemnona.

Posudek

Posudek
Schůze výboru uliční organizace KSČ zvolna končila, někteří soudruzi již pospávali, když předseda Jelínek ticho přerušil a rázně řekl:
„Tak program schůze jsme probrali, usnesení je schváleno, má ještě někdo nějakou připomínku. Nemá. Prosím vás soudruzi ještě o chvíli pozornosti. Vrůzném je potřebí projednat dopis zpodniku Obalovna, n.

Sněhurák a sedm trpasliček

Sněhurák a sedm trpasliček (Sci-fi pohádka)
Královna vdova se hlavně starala o svůj přitažlivý vzhled a parádila se i před spaním. Nejraději se pohybovala ladnými pohyby před kouzelným zrcadlem, které ji vždy vlídně uspokojovalo a vždy označovalo za nejkrásnější vkrálovství Lochovickém. Jenže čas ubíhal a potomstvo rostlo a sílilo.
Časem dospěl nevlastní syn Sněhurák a zrcadlo jednoho večera ohlásilo, že je královna sice stále krásná jako dříve, ale že její nevlastní syn Sněhurák je krásnější.

Náměsíčník

Náměsíčník
Hrozně jsem se lekla. Dívám se vtom šeru, odkud přišel ten šustivý zvuk. Pavel vstával zpostele a malátně, pomaloučku, jako robot šel toporně zložnice do předsíně. Ani jsem nevěděla kolik je hodin, ale venku byla ještě tma.

Nálepka

Nálepka
Jistě ve svém okolí znáte někoho pod přezdívkou, již tak vžitou, že se ani neví od kdy se tak dotyčnému, nebo dotyčné říká, ani proč, nebo vjaké souvislosti se tak o něm hovoří. Dokonce třeba ani nevíte, jak se skutečně jmenuje. Prostě to situace nevyžaduje a jinak by ho nikdo neznal.
Pamatuji, jak jsme jednoho souseda, který mezi nás na pivo a besedy nechodil, ani se snikým příliš nepřátelil, pojmenovali Mukl.

Kostelík

Kostelík
Navštěvoval jsem kdysi kurs figurální kresby u profesora Pokorného. Do jeho ateliéru se mnou chodilo několik amatérů a sličných amatérek. Začátek byl docela prostý. Profesor měl zažité určité postupy, na kterých trval a nehodlal z nich slevit.

Rodinný vandr

Rodinný vandr
Pondělní ráno s časným svítáním nad Zahradním městem začínalo běžným provozem. Zparkoviště odjížděly dodávky a náklaďáky, naopak na parkoviště přijížděla osobní auta. U domku staršího hlídače Fotra, jak ho všichni nazývali, postávalo několik řidičů, kteří si zde pravidelně vykouřili cigaretu a sdělili si své zkušenosti sproblémy uzávěrek ulic a objížděk. Kamil Gruber, pětapadesátiletý, zkušený kamioňák si připravil vůz kodjezdu a také se ke skupince přidal na kus řeči.

Demolice 2

Demolice 2
Někdy zasáhne vyšší moc, prozřetelnost, osud, nebo náhoda, nebo všechno dohromady. Takhle ktomu došlo na jaře vjedné malé vesničce na severu Čech, nedlouho po skončení války. Uprostřed návsi u kapličky byl malý můstek, pod nímž vedl potok do husího rybníka, jak se mu říkalo. Vlastně to nebyl žádný potok, byla to jen taková dešťová strouha, kterou starší děti rády přeskakovaly.

Demolice

Demolice
Většina věcí má svoji životnost. Nebo, řekl bych použitelnost. Odborníci ji dělí, nevím proč, na morální a fyzickou. Jako by to nebylo jedno.

Amorální povídačka (2.část)

Amorální povídačka (2. část)
Náš dědeček byl podle zákona č. 119/1990 Sb. a následujících předpisů rehabilitován a odškodněn.

Vaječná melanž

Vaječná melanž
„Krucifix, jak je to možný. Dyk je to jen takovej kousek, a už potřetí jsem vedle“, nespokojeně nadával Pochman, statný a vramenou rozložitý sedlák. Vlokále hospody U Velíšků vČépnu, jak byli zvyklí starousedlíci nazývat starou hornickou obec Čepirohy, se odbýval urputný zápas.
„Já ti říkal, že se netrefíš.

Amorální povídačka (1.část)

Amorální povídačka (1. část)
Měli jsme hodného a chytrého dědečka. My děti jsme mu říkaly Vendo. Měl ztoho radost.

Koza

Koza.
Motto:
Zvířeti stačí, že žije, ale člověk si kromě toho chce ještě přečíst noviny
Jan Werich

Emitent dobra a zla

Emitent dobra a zla
Motto:
Nic není samo o sobě ani dobré, ani špatné. Záleží na tom, co si o tom myslíme.
Wiliam Shakespeare

Telefon

Telefon.
Motto:
Kdo hledá, ten najde, i když na to musí jít oklikou, přes větu Pythagorovou
Téměř holá místnost, jinak pohodlného bytu vpatrové vilce, sválendou, skříní a kuchyňským stolem, na kterém byl počítač, hromady knih, časopisů, plný popelník, dopité hrnky od kafe a mobil. K tomu jedna židle a spousta dalších knih a tiskovin po zemi. Rozměrné okno bez záclon, vedoucí do zahrady, tou dobou v plném květu a vůně.

Poslední přání

Poslední přání
Motto:
Žádné sliby se nedodržují hůře a světším zpožděním než ty, u nichž není stanoven čas.
Jean Paul

Pepka

Pepka
Motto: Vkouli čísla viděti, štěstí míti.
Seděli jsme spolu vkanceláři již několik let. Olda byl chytrý, schopný, podnikový právník a neústupný bojovník, zejména úspěšný zástupce podniku u arbitráží a soudních sporů. Svůj případ při rozvodu manželství ovšem prohrál na celé čáře a již dlouho se pod tíhou alimentů krčil a žil velmi skromně.

Jak rád, napsal bych ten fór

Jak rád napsal bych ten fór.
Mám snahu psát povídky, které by lidi bavily, zaujaly a kterým by se i zasmáli. Bohužel výsledek je skoro opačný. Nudný popis, suchý děj, chybějící pointa, zanikající téma, všednost, zbytečný balast, smát se není čemu.

Dopisy

Dopisy
Motto: Dvě věci jsou nekonečné: vesmír a lidská hloupost.
Albert Einstein
Vypuštěná pneumatika sousedova auta je velká legrace, zatímco ta samá závada na vašem autě je velká lumpárna.

Noční pochod

Noční pochod
Jen armáda je upřímná. Přiznává, že se hodnosti dávají za poslušnost.
Gabriel Laub
Večer soudruzi odešli do kinosálu, všichni v gala uniformách, v bílých košilích s hnědými kravatami a vyznamenáními in natura. Na některých znich ta barevná cingrlátka pěkně jiskřila.

Ruky podání

Ruky podání
„Tak smysl ztrácí sebelepší věc, když do ruky ji vezme pitomec. “
Ivan Andrejevič Krylov
Na rozloučenou poseděl chvíli v „Plechandě“, starobylém jihlavském šenku. Snědl několik utopenců a vypil tři Senátory. Stará parta se ten večer na rozloučenou rozhodla pro výjimku zjejich pravidla.

Kapucínský poklad

Kapucínský poklad.
Motto:
Kapucínský klášter míval i ve své minulosti různá tajemství. O některých skutečnostech nevěděli sami řádoví bratři, ani představený řádu.
Vrátný Kapucínského kláštera Vaněček trávil na toaletě již hodný čas praním kalhot, když uslyšel za zdí silnou, křaplavou ránu a výkřik zchodby vprvním patře, kde pracovali elektrikáři na rekonstrukci elektrického vedení.

Na samotě

Na samotě
Podlevyprávění starého učitele hudby
Motto: Nesplněná přání jsou krásná, protože trvají. Je-li přání splněno, hyne.
Miroslav Horníček

Waldek

Waldek
Co bylo na Petrovi tak zajímavého sám nevím. Nevynikal nijak působivým zevnějškem, ale jeho vzpřímená chůze, rovný pohled smírně zakloněnou hlavou, rytmický pohyb rukou, připomínaly jakýsi nenápadný, vznešený původ. Často jsem byl svědkem, že se na něho upírají oči kolemjdoucích, dokonce byl někdy i uctivě až obdivně zdraven. Bylo divné, že tyto pozornosti přijímal snaprostou samozřejmostí, aniž by tyto lidi znal.

Imaginace záznamu

Imaginace záznamu
Mohla by se skutečnost stát iluzí. Jak pomýlit vlastní vědomí.
„Neodpovídají-li fakta představám, tím hůře je pro fakta. “
Hegel

Security ve Stavovském

Security ve Stavovském.
Opilému je těžko rozumět, zvláště když mluví cizím jazykem.
Motto: Před lidskou hloupostí jsou i bohové bezmocní
Kdesi jsem četl, že dobré divadlo začíná dobrým vrátným. Když jsem se dozvěděl, že se jedná o moudro pana Wericha, neváhal jsem a příhodná slova vyvěsil na nástěnku chodby vedle rekvizitárny.

Vodoměr

Vodoměr
Zvyprávění řidičů a vrátných ve fortně Kapucínského kláštera, tehdy všemi bratry mnichy nedobrovolně opuštěného, obsazeného armádou.
Motto:
Někdy není žádný rozdíl mezi tím, co chceme, aby se nám stalo, a tím, co se nám stane.

Péče

Péče
Vyprávění o ztrátě lásky a citu, přenosu nenávisti a pomsty, přes nic nechápající nevinnost, končící matným rozhodnutím.
Motto: I sladký plod může zhořknout.
Nesetkali se dnes u soudu poprvé. Vlastně se cítili již docela zkušenými protivníky, střídavě jako navrhovatelé a odpůrci.

Neblahý konec funkcionáře

Neblahý konec funkcionáře
Kam až sahají kořeny moci majitelů razítek, do nedozírna.
Motto: Nejedno vysvětlení je horší, než samotné pochybení.
Jednoho dne prohlížel vychovatel Polák na internátě učňů jejich skřínky v šatně. Údajně to byla prevence před škodlivou literaturou.

Klíště

Přisátí není nic nového. Již řecký filozof Aristoteles se o klíšťata zajímal a zmiňoval se o nich ve svém díle Historia Animalium. A to je již hodně dlouho.
Klíště.

Sestřička

Věnování lásky a dobra dítěti, ve skutečnosti naplnění vlastního života a strachu zosamocení a samoty.
Motto: Příliš lásky, dobra, péče, mnoho klamu pak slzami teče.
Sestřička
Když Miroslav Benda, novopečený pražský maturant, nastoupil do vojenského učiliště vNitře, byla ztoho velká rodinná sláva. Zejména matka Miroslava paní Marta, rozvedená rozšafná paní, byla velice pyšná na svého milovaného jedináčka a dávala to na odiv mezi svými přítelkyněmi, při jejich schůzkách vkavárně Slávie.

Malostranský fízl

Malostranský fízl.
Vyprávění o tom, co může způsobit jedna celkem nevinná věta, aneb jak slepý khouslím přišel.
Zašel jsem po dobré večeři na své pravidelné posezení u výtečného piva, čepovaného vútulné, starodávné malostranské restauraci vpodloubí U Glaubiců. Ke stolu štamgastů nesměle a tak trochu váhavě přišel jeden známý.

Dvojitá ztráta víry

Dvojitá ztráta víry
Dies stultis quoque mederi solet.
Nejenom čestný život tě časem přivede krozumu.
Od jisté doby vodpoledních hodinách ve škole na náboženství Pavlík nikdy nechyběl. Nebylo to polepšením hříšníka, ale změnou učitele.

Kuličky

Kuličky
Z vyprávění bratrance, který dostal příležitost vyslechnout rozhovor své sestřenice sjejí přítelkyní vRůžové cukrárně. Vprůběhu rozhovoru došlo k trapnému překvapení.
Motto: Testiculos habet
Přemek do lázeňské Růžové cukrárny chodil pravidelně na svou odpolední kávu a rád pozoroval lidi ve svém okolí. Rád tipoval jejich věk, zaměstnání, rodinné poměry, prostě si hrál na psychologa.

Černá nebo červená

Černá nebo červená
Jak podvědomě rozpoznat barvu obrácených karet a kčemu to nakonec vede. Člověk by se neměl vydávat pokušení, čerpat ztajemných zdrojů sílu, kterou sám nezvládne.
Motto: Udržuj krb svých myšlenek čistý, založíš mír a budeš šťastný.
Oskar Ernst Benhradt

Váza

Váza
Z vyprávění účastníka periodických oslav pracovních úspěchů jednoho stavebního podniku, které stmelovaly kolektiv a probouzely vjednotlivcích netušené talenty. Některé znich náhodně povyšovaly jedince až do nejvyšších sportovních stupňů a jejich ocenění se stalo předmětem podvodného kupčení.
Motto: Není všechno křišťál, co se třpytí.
Pravidelná měsíční setkání vklubu stavařů vNekázance doplňovaly mezery mezi povinnými oslavami Mezinárodního Dne Žen, který se slavil díky stávce švadlen vNew Yorku 8.

Dopis

Švédsko, 1. apríla 2012
Zdařec vám všem holpec ze Švédska.
Porád zbúňam ten idiotbox, abych moh hóknót do placu, že ste ešče nezgebnóli, ale nic sem negóml. Tak mám fédry a dou mi klíny do štricle, esli není ve vašem perníku zase ňáká gólka nebo ponor a neobcházejó ingósti.

Senoseč

Koncem šedesátých let přišlo období určité změny ve vztazích mezi státy socialistického tábora a týkalo se to i příhraničních oblastí. Z hraničního pásma byly odstraněny zátarasy, drátěné překážky i nástrahy. Dlouhá léta neobdělávaná půda se proměnila v panenské louky s bohatstvím rostlin, šťavnaté trávy, polních květin a rozptýlenými porosty křovin. Státní statky, které tyto louky dostaly k obhospodařování neměly dostatek lidí ani mechanismů k tak bohaté sklizni sena.

Zkouška

Byl mrazivý předposlední den roku 1962. Žižkovským náměstím se protahoval mlžný opar a na schodišti před budovou Vysoké školy ekonomické podupávala skupina studentů dálkového studia. To ráno netrpělivě očekávali návrat jednoho znich, který šel zjišťovat, kdo zkatedry marxismu-leninismu je má vyzkoušet zneoblíbeného předmětu dialektický materialismus. Na rozpisce nebyl uveden ani examinátor ani učebna, kde se to mělo konat.

Vánoce

Přiblížily se vánoce roku 1959 a s nimi i vytoužené vánoční prázdniny. Tomu odpovídala atmosféra a nálada ve třídě večerního studia stavební průmyslovky, ve které si pracující doplňovali své vzdělání. Začala přestávka, na chodbách se rozprostřel obvyklý ruch. Také ve třídě začal ten známý halas, ve kterém převažovaly hlasy ženské, prolínány basovým bručením několika mužů.