Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sears, artis, f.
24. 04. 2002
1
0
1142
Autor
Mikimys
11.12.2001
Ars, artis, f.
Slova
Potěší tě
Odhalí tě
Nazí stojíme
Sedíme proti ostatním
Odkrýváme
Odhalujeme
Své podstaty
Své problémy
Své radosti
A starosti
A je to nádherné
Ta změť nahých těl
Jak z umělcových pláten, děl
Jistou rukou taženy jsou linie našich tváří
A jistota malířova z nahoty nám září
Jsme dílo umělecké, hodnotné, vážené
Okem autorových přísně, pilně střežené
Slova, tóny, rysy
Kdysi
Do propasti stržené
Do hlouby duše svržené
Až teď je malíř odhalil
Ze zšedlé plenty rozbalil
A ony vydaly svědectví.
A to je umění.
Nevím, já si mezi přáteli tak nepřipadám, tam to na mě působí jinak, víc pohodovjeji a nenuceně...
Já někdy jo, i mezi nimi se musíš občas duševně "odhalit", aby tě mohli lépe pochopit, tvoje sny a cíle... Ale při dobré atmosféře mi to nucené nepřipadá. Asi máme každý jiné zkušenosti. :-)
Myslel jsem tu scénu popsanou výše. Nevím proč, možná, že tomu ani tak není, možná je to jen můj subjektivní pocit. Navíc těžko mohu srovnávat s dřívějškem, když jsem ještě tak mlád...
Mě to spíš připomíná povídání mezi přáteli, kdy člověk odhaluje svá tajemství a čeká, jak to ostatní přijmou...
Forma i námět je opět úžasná, Mišičko!! dám ti típek, chceš??:-) Už jsem dala...:-)
Když jsem tuto báseň četl poprvé, tak se mi hned vybevila tková ta scéna z filmů z nějaké alkoholické či drogové léčebny, kde si všichni sednou do kruhu a vykládají si navzájem své životní příběhy. Jinak mi spíše příjde, že otevřenosti mezi lidmi spíše ubývá.
Jak jsi si díky tomu vybavil léčebnu? A proč si myslíš, že otevřenosti ubývá?