Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seŽivá voda
Autor
JARUB
Země ztvrdla, prach je na kámen
až praská jako paty do krve
a stejně chceš rukama hrabat
dokud nenajdeš jedinou kapku;
nepřestat, ač jsi touhou poraněn
a začít roztřeseně zase od začátku.
Z tvých očí pít mi dej
a ruce obvaž dotykem;
nenech mě vyhasnout.
Naplň mě a pak obětuj,
mám nekonečno na prodej,
na věky za něj při mně stůj.
Střepy pálené hlíny jsou mé puklé srdce
a já ten prach, cos rozhrabal;
za tvou krev
jsi kapku vody ze dna mojí duše vykřesal.
5 názorů
dievča z lesa
08. 10. 2019nádherná
Výstavba textu na tradične opakovaných motívoch / prach, krv, srdce, krv, kvapka vody, duša /, ktorá nepriniesla nič, čo by už nebolo iks krát povedané. V celom texte je pomerne veľa prázdneho postoja / prázdneho spomínam preto, je postavených na takých "posoltvách ", ako naplň mně a obětuj, na věky pri mne stúj.. /
Pritom sa mi zdá,že si vypísaný autor, ktorý iste veci ako forma a teória ovláda. Len jednoducho na týchto slovách a v tomto prepojení mi to prišlo pomerne mdlé a také "veľkohubé". Ospravedlňujem sa.
čeče, ty žiješ? a přicházíš ... a rovnou s živou vodou :)))
tedy to obětování není můj šálek, bych nikdy asi nemohla se nechat obětovat, ale nikdy neříkej nikdy :)))
zdravím :)