Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePřed zrcadlem
16. 01. 2019
3
3
450
Autor
MAJKL65
Den je jako jiný, kterým kamsi jdeme
svítí šedé slunce a světlo je bledé
vrány na obloze křičí svoje tekel
pod nohama leží do ulic padlé nebe.
Zdvíhá tělo moje z písku zase kotvu
vytahuji plachty na ráhnoví paží
před zrcadlem tvář si nasazuji znovu
a přemítám kolik duše moje váží.
Snad je jako oblak nebo mlha spreje
nebo jako slovo vzbuzeného ticha
kterým se nad rakví k růži cosi přeje
nebo kterým žena nad milencem vzdychá.
A tak píšu kruhy do bílého sněhu
jak se hledám mezi všemi svými stíny
které patří světlům ze druhého břehu
a my splácaní jsme z prachu jen a hlíny.