Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seKam siaha pamäť
Autor
gabi tá istá
Na potoku poblíž Minárikov plácha babka prádlo.
Tmolíme sa pri nej.
„Aha! Červík!“ ukazuje brat.
Nevidím.
„Pozri! Z boku brehu lezie do vody.“
Nakláňam sa čoraz hlbšie. Čľup, hlavou dolu.
Starká ma schmatne jednou rukou za šaty, odnáša, vyzlieka. Šomre, mračí sa.
Po prvýkrát som celkom sama doma. V sieťkovej postieľke, hoci vystrašená, ani nemuknem.
Asi som si zaslúžila.
11 názorů
gabi tá istá
11. 04. 2019áno, Lakrov, mám to v pláne, pochytať tieto útržky a spojiť do jedného celku
Vzpomínka z dětství? Je dost útržkovitá, tak, jak je zapsaná. Samostatně asi neobstojí, ale být jich víc... mohly by sloužit jako doplňky, ilustrace k nějakému souvislému textu (pamětem?)
gabi tá istá
01. 02. 2019a kdeže si sa mi tu ty, Silene, zatúlala, až k potoku :) mám radosť
A co na to dnes Tvé vnitřní dítě ??? Se mnou zase běhala babka po doktorech v Malackách. zřejmě do jejich domů, byl večer. Měla mne na zádech v tom velkém šátku. Strčila jsem si zřejmě kukuřici do nosu, bála se, že se udusím. Vyváděla jsem asi. Nevím, ALE JEDEN Z NICH MI DAL FACKU, TO SI PAMATUJI. Ale i na mne se babka velmi hněvala, ne na toho doktroa...hi...hi..to byli tedy události.
Šokem si člověk posiluje instinkty... když je přežije. Taky jsem byl Plaváček.