uviazli sme v prítomnosti akýkoľvek pokus o únik je nemožný...

Ďakujem za zastavenie aj komenty 8-)))))))

yss, snad tě takto vždy chápu... jen pro mne zároveň zprostředkováváš možný jiný kus, což mi, coby čtenáři, přináší všemožné náhledy a průhledy. Vlastně jsem si tu jako by vylila srdéčko ze dvou textů teď. A to jsem chtěla:). Zároveň autorovi sdělit, že -zrovna já, neříkám nic, ale na má slova dojde. Odlehčující se smajlík.

Do týdne budu mít zastaralý (co do objektivních výpovědních hodnot) již BMI 20,0. Juch!

Abiy sme sa chápali. Netvrdím, že to gro čo som avízovala,by mala byť celá báseň.Skôr avízujemto, že po tej výbornej prvej polke neprišlonič nové.žiaden obrat,žiaden nový uhol pohľadu,ktorý by prekvapil-čiže mi to prišlo v takej jednoliatej štruktúre.Možno použitím inak postavených slov v závere,inžm presahom, by báseň disponovala aspon teda pre mňa väčšou hodnotou.

No jo, yss, když ty máš fenomenální vyvozovací schopnosti. Tvá kratší varianta ve mně vyvolá dočista "ty jo" (odkaz), tak moc nářez koncert to pro mne je.

Pak schlípnu křidélka, jestli bych osobně vůbec dokázala dotušit, kam až Slavo míří... anebo ve své mysli skončila úplně jinde. Míním dojmem, výtěžkem z předestřeného, ne přepisem. Zkrátka jen přepisem těch vlastních dojmů. :)

A tak se vrátím k jeho tokům a dumám si, dumám o výpovědních hodnotách a vlastním savém papíru. 

Tohle mě na vás v komentářích baví. Víc básní, víc variant básní!

Přičemž zůstáváme v respektu k autorské verzi, tj. přepisujeme sobě, v sobě, nikoli jemu.

Tolik k vjemu. (Repetice v partituře, sic! Silene, maž --- mazej --- vocaď! Vocaď pocaď. :)) 

Slavo,

vlastně je ten pustý prostor přeplněný, přesycený. (= jen zprostředkovávám sdělení, co jsem si vyvnímala)

Třebas nedobře tam... u vás, ale dobře odsud. Jdu.

Proč ta posedlost?

Je zvláštní , že se tahle báseň dost podobá poslednímu textu Marcely K . Tip .

ešte dodatok-ma tak "trápi " to memento morí"- určite sa to dalo ukončiť nejako poetickejšie-prípadne iba náznakovo, pamataj-..symbolicky, ten priamy odkaz,, -no trhá ma to.

Dobová mašinerie s "výplní"  až antického pohledu autora. Doba se mění... no, spíše lidi od moudra přelaďuje. Pěkný pohled poezie! 

Ze života. Člověk si zvykne, anebo ne.

Ahoj Y.

Pre mňa prvá polka- konkrétne celé toto :

uviazli sme v prítomnosti

akýkoľvek pokus o únik

je nemožný...

keď si mlčky pri mne

som viac sám

ako osamote

na dlážku padajú

kúsky živého

bez výhrad,osobne mi toto prišlo tak silné, hutné, čistokrvné, výpovedné 

že už som k tomu nič nepotrebovala. Ten zbytok mi prišiel už priveľmi vláčny, a metaforu "memento morí " som radšej prehliadla / bola zabíjajúco nefunkčná  /

po takové básni si vždycky říkám, ach jo...

pěkná, do živého

keď si mlčky pri mne

som viac sám

ako osamote

*

vždy to tak nebolo, však? to je najsmutnejšie