Terezka od Klžků

Vojenka se ukládá ke spánku

Připravovala se k spánku. Odlíčit, použít noční krémy.. Dnes celý den přednášela. Dolnosaská pozdněgotická sakrální plastika; sama krásná jak madona, asistentka uměnovědné katedry Vojenka Legátová. V posteli vypila makovicový čaj. Otočila se na bok. Velká ruka muže ji sundala hedvábné kalhotky. Patřila sochaři Adalbertu Kettnerovi, o němž přednášela. Dnes večer z ní učiní madonu.

Studenti

Plní všech těch Heideggerů, Aristotelů, Spinozů, plní hermeneutických kruhů a fenomenologických závorek, plní dekonstrukce, atomismu a tomismu vycházejí studenti z budovy filosofické fakulty na světlo boží. Jako ozvěnu školy minou bukinisty ve Valentinské a v bistru na rohu si dají mléčný koktajl a zmrzlinu, co mají rádi. A k řeči povolají dlouhou chvíli, na paškál vezmou radosti mládí.

Kolize v Kaprově uličce

Kolize v Kaprově uličce, doprava stojí. Modrá, co není dobrá, odráží se od fasád; houkačka zatím čeká, až ji velitel zásahu pustí k řeči. "Něco se tam stalo," jde tichou poštou kolem. V takových chvílích lidem jako opar vyráží účastný výraz: pociťují křehkost bytí a na okamžik se vidí na místě toho, co ho po krvavých kusech tahají z hromady šrotu. Tak už jen zasypat pískem poslední stopy po životě.

Terezka od Klžků

"Naše Terezka je těhotná," sepjala ruce žena. Na malém městě se nic neutají, zvlášt je-li tajemství vyzrazeno bezodkladně ještě v zárodku. Druhá žena uznale pokývala hlavou a zatvářila se vděčně, že může mít účast na tak veliké věci. "Tak si představte, že ta Terezka od Klžků je těhotná," řekla druhá žena třetí, sotva vyšla z masného krámu, kde se novinu dozvěděla. Třetí žena pokývala hlavou a zatvářila se významně, i když duchem už byla na chodbě svého domu, kde tu novinu poví všem sousedkám.

Polévka v kostce

Imram Švachula nahlédl západ s jeho červánky a zamyslil se. Ne, svět je již nesnadno pochopitelný, založil záclonu a postavil vodu na polévku v kostce. Když plameny sporáku přivedly vodu k varu, ponořil zrak do vířící hladiny a znovu se zamyslil. Ne, nesvede nalézt v tomto světě jednotící princip, vhodil do hrnce polévku v kostce. Zanedlouho již Imram Švachula usrkával polévku a nemyslil na nic.

Sweet dream

Dumlá retko z plastu. Špinavá blondýna v křiváku a kožené sukni, hubená jak modrý dým. Celou svou vizáží říká "už na mě jukni", kdybys chtěl, budu tvůj sweet dream.