Jasná páka

Zajíci,

je to přesně, jak píšeš.Ale já bych ještě dodala, že si básníci za tu svou izolaci mohou sami a že dokonce většině z nich ta izolace vyhovuje. Dnes jsou básníci publikující ve státem dotovaných časopisech uzavřenou tea party. Mají peníze na publikování svých dílek a pár kamarádů, kteří se pochválí, takže se vzájemně chválí a o nic víc jim nejde.

Nemyslel jsem to tak, že by současný básník "psal sám pro sebe", ale přesně tak, jak to píšeš ty, tedy: básník píše pro jiné básníky a pár vybraných estétů. Na vině je uspěchaná doba, jiná lákadla (zejména různa audiovizuální díla a média), ale i básníci sami, protože málokterý už dokáže psát tak dobře a přitom srozumitelně jako třeba Jaroslav Seifert.

Evženie,

díky za típek.

Vesuvanko, díky za tip.

Zajíci,

já si nemyslím, že by si současní básníci psali jen sami pro sebe. Souhlasím, že nepíšou pro veřejnost. Tou pohrdají. Píšou ale pro jiné básníky a pro pár literárních teoretiků. Dnes totiž píše básník jen pro jiné spřízněné básníky, kteří píšou podobným způsobem, takže si ti lidé vzájemně rozumějí a když si nerozumějí, tak tím líp. Jsou to většinou pocitáři a tak si vzájemně sdělují, jak na ně kolegova báseň zapůsobila.

Já uznávám, že někdy lze dost obtížně rozlišit, kdy chce autor opravdu vyjádřit své autentické pocity "velkými slovy" a kdy chce pomocí velkých slov jen překřičet ostatní a upozornit na sebe.

zeledo,

myslím si, že přece jen hodně záleží na tom, kolik lidí z toho kterého tábora je právě nas Písmáku. Od toho se odvíjí počet tipů pro jednotlivá díla. Řekla bych, že jistí lidé tady si dost ublížili tím, že smazali všechno, co měli na autorské stránce.Taky hodně mažu, ale mažu jen propadáky.Když někdo smaže díla se čtyřmi výběry a pětadvaceti tipy, dává tím jasně na jevo, že mu na čtenářích Písmáku až tak nezáleží a že ta relevantní komunita je pro něj někde jinde.  

Evo,

je to tak jak píšeš.Byla jsem hodně naivní, když jsem si představovala, že by někteří lidé tady mohli být schopní diskutovat věcně a racionálně. Dnes, po velmi bohatých zkušenostech s nimi si to už nemyslím. Ale přiznám se, že mě překvapili tím, že se stáhli do té své bubliny kolem časopisu Tvar a přestali plošně poučovat všechny autory na Písmáku.

Možná jsme tedy přecejen něčeho dosáhli.

/T

Oslovily mě obě básně, TIP

Báseň Velká slova se mi líbí.

Problém dnešní poezie je asi ten, že ji básníci píšou sami pro sebe, nikoho jiného totiž už "básničky" nezajímají. Přílišný důraz na civilnost někdy vede až k naprosté obsahové prázdnotě. Snem současného básníka je - mám pocit - prázdná strana.

Osobně se snažím vyjádřit především sám sebe, svou osobnost, emoce, prožitek. Myslím, že někdy se poezii nedostává právě těch "velkých", pádných slov, která nesou smysl básně.

Milý Zeleda

aj mňa teší, že nie som sama vo svojom vnímaní

a čo sa týka zmazaných básní, nemal si ich mazať, myslím si, je chybou správať sa v tomto ohľade trhovo

Ta paralela "císařovy nové šaty" s řadou současných básní je velice výstižná. Čím méně báseň něco říká, čím méně je srozumitelná, tím více tipů dostává. To je práce většiny místních "redaktorů", kteří toto podporují. Možná dávají tipy proto, že tomu sami nerozumí. Mám vydanou knihu básní, které měly u mých literárních i ostatních přátel velkou odezvu.  Tady zcela propadly a raději jsem je smáznul. Tím nechci vyzdvihovat svoje díla, jen upozornit na současné trendy, které se mi vůbec nelíbí. Jak vidno, nejsem sám. A to mě uklidňuje. 

z mojej strany nejde o to, že nechcem vychádzať zo svojej bubliny

ale už som napísala, vyslovila názor

môžem napísať znovu a znovu to, čo mne napadá

- pri niektorých básňach sa mne osobne zdá, že sú ako cisárove nové šaty, že dostanú tým viac tipov, o čo menej sú zrozumiteľné a tajomné - hoci je možné, že za nimi ani nič konkrétne nie je

musí prísť niekto ako dieťa, kto povie, "kráľ je nahý"

nedajú sa ani skritizovať, lebo niet sa čoho chytiť, sú nezrozumiteľné

a niekto neprizná, že nerozumie, radšej dá tip, vyznie ako odborník (ja nedám, moje heslo je "radšej byť, ako sa zdať" a teda priznám, že nerozumiem, alebo mlčím)

ak mlčím, preto, lebo je tu ešte aj iná alternatíva, že sa mýlim - že kráľ nie je nahý

v každom prípade pre mňa sú cenné len tie tie básne, ktoré hovoria ku mne zrozumiteľným obsahom, forma je druhoradá, i keď zážitok krásna vie umocniť, alebo oslabiť, podľa akosti

Evo,

ty i já jsme se v zimě zúčastňovali velice bouřlivých diskusí, ale ted´ , když přišlo jaro je najednou " ticho". Připádá mi, že lidé přestali vycházet ze svých bublin.  Možná to tak už zůstane. A nebo ne ?

:) môj názor poznáš, myslím si

Tvar moc nečtu, spíš Host...

O soše nevím, kdybych něco zjistila, dám vědět...

Goro,

jsem velmi pečlivá čtenářka a tak některé básně některých současných básníků čtu opakovaně mnohokrát po sobě , ale nic podstatného v nich nenacházím. Připadají mi jen jako výkřiky, které jsou hodně hlasité a prázdné.  Mnozí možná mají třeba při četbě Tvaru pocit, že " všechno je v pořádku".  Já ale mívám pocit zcela opačný.

Krumlovští potápěči prý se snaží vylovit z Lipna jistou sochu.(Píšu o tom v básničce "Přehrada") a tak jsem se tě chtěla zeptat,jestli o tom nevíš něco bližšího.

V první se mi hodně zamlouvá ta ironická strunka a moc ne poslední dva tři verše...

Druhá velmi vtipná... u obou pocit, že zde již byly:-), ale to není tak důležité.

Já ale rozhodně neodsuzuji současnou poezii jako celek. Zabývám se taky výtvarným uměním a intuitivně chápu daleko lépe obrazy než básně.Představuji si, že jiní lidé zase mnohem intuitivněji chápou psaný text a tak se mohou tak nějak trefovat do stylů , které " letí ".

... Malíř často řekne divákovi : proč o tom obrazu pořád kecáš ? Jenom se dívej a mlč a "poslouchej". Vždyt´ je to přece " hudba ".Já tu hudbu někdy z obrazu slyším a docela chápu, že jiní lidé ne. Dá se ale přistupovat podobně i k poezii ? Z té se hudba zcela vytratila a slova nejsou " jen" barvy . Jsou součástí vět(aspoň obvykle) a ty věty by měly něco říkat, nést nějaký obsah. Ten obsah ale dnes často hledám marně a ještě mne mnozí okřikují, že přece stačí vyvolat v čtenáři pocit, nebo že stačí zachytit pocit svůj. Já se ale musím ptát : a to má být všechno ? 

R.L.,

děkuji za tip.

Zcela souhlasím s tvým postojem k současné poezii, ve které vidím jen přemíru nesmyslných a rádoby intelektuálních metafor bez jakékoli souvislosti a významu. Ale je to možná mým věkem. Jsem kořeny někde jinde. Báseň nemusí mít pokaždé nějakou velkou myšlenku, ale měla by vyvolávat emoce. 

Jasná páka je o tom, že ve skutečnosti je mnohem důležitější umět psát módně než "být sám sebou". Je paradoxní, že současní básníci, kteří chtějí psát originálně, aby si jich někdo všiml, se ve skutečnosti podobají jeden druhému jako figurína figuríně v módním ohozu.  Současnou poezii považuji do značné míry jen za módu pro několik málo fajnšmekrů a někteří kritici, například Olga Stehlíková, mi tento dojem potvrdili černé na bílém.

Báseň Velká slova je mi bližší, ale musel jsem si ji projet dvakrát. Jasná páka je obtížněji čitelná.